Škodovácký indián
Dva roky po vzniku úspěšné ochranné známky s okřídleným šípem z 15. 12. 1923 došlo k tomu, že se Plzeňské Škodovy závody (už dlouho po smrti svého zakladatele Emila Škody) spojily s automobilovým výrobcem Laurin a Klement do jednoho podniku.
V Mladé Boleslavi do té doby používali svoji vlastní značku, ale po sloučení převzali spolu se škodováckým názvem ve světě známý okřídlený šíp. Ten se dodnes vyskytuje na výrobcích, pocházejících z obou měst. Takový stav zatím ještě platí, i když se už dlouhá léta jedná o dva samostatné subjekty…
Upřesním „info“ pro pořádek: Po první světové válce náš největší strojírenský a zbrojní gigant vyhlásil veřejnou soutěž na svoji novou ochrannou známku – a ta se setkala s velkým ohlasem. Prestiž plzeňské firmy přilákala autory tří stovek návrhů, z nichž vyšel vítězně jeden motiv o dvou variantách. Obě zaregistroval místní plzeňský patentový úřad jako nevýznamnější průmyslové symboly ve své historii. V obou variantách figuroval okřídlený šíp, ale v první s trojicí per a ve druhé s pěticí.
V dnešní době používaná tři péra časem zvítězila díky větší přehlednosti, jednoduchosti a čitelnosti, a to hlavně při miniaturnějším zobrazení. Ovšem i pětipérová varianta se v prvních létech používala souběžně také, a to hlavně v tištěných materiálech v papírové podobě. Nemělo by se ale ani zapomínat, že okřídlený šíp existuje i s třetí dimenzí v trojrozměrné variantě.
Každého asi z Vás napadne, odkud se motiv, pro nějž se brzy vžilo familiární označení „indián“, vůbec vzal. Proč šíp? Proč péra? A jaký indián? Kdo byl autorem ochranné známky se s určitostí neví. Někdy se mluví o malíři Františku Michlovi (možná). V Plzni se ale traduje historka, že určitý podíl na něm mohl mít tehdejší ředitel Škodových závodů chorvatského původu Toma Maglič. V jeho kanceláři prý visel obraz indiánského náčelníka s péřovou čelenkou. Vítěz konkurzu se pravděpodobně jím inspiroval (možná i ve snaze zavděčit se nejvyššímu vedení podniku, anebo i myšlenkou na jednoduchost symbolu ve spojení s indiánskou tématikou).
Ani přesné vysvětlení, co ty tři nejdůležitější symboly ochranné známky znamenají, oficiálně neexistuje a může být vykládáno různými způsoby. Motiv šípu by měl zdůrazňovat ty nejdůležitější vlastnosti každého výrobního závodu – rychlost, dynamiku, jasné směřování vpřed. Kruh napodobující oko nad šípem zase vizi celosvětového trhu (pro něj měly Škodovy závody připravovat komplexní a široký výrobní program). A trojice per? V ní asi každý vidí indiánskou čelenku spojenou s exotikou… Celé logo obklopuje uzavřený kruh okolo něj, jako zřetelný symbol jednoty a harmonie. V roce 1937 byl do té doby jen graficky vyvedený motiv doplněn o nápis ŠKODA.
V květnu 1945 se na osvobozování západních Čech a také jediného většího českého města Plzně podílela 2. pěší divize americké armády s názvem INDIANHEAD DIVISION. To pojmenování používala od první světové války, stejně tak jako znak indiánské hlavy na podkladu bílé americké hvězdy. Plzeňané, vděční za svoje osvobození od nacistů i v dobách, kdy se o něm nemělo zrovna nahlas mluvit na veřejnosti, si rychle dali oba indiánské symboly do souvislosti. Ten škodovácký i ten květnový z pětačtyřicátého roku na výšivkách příslušníků osvoboditelské armády. Všech podobných souvislostí se všimli i příznivci hokejového klubu, kteří si neřeknou jinak než „plzeňští Indiáni“ (znak mají na dresu).
Do kdy se bude používat ochranná známka pro výrobky z Plzně i z Mladé Boleslavi? Právní spor vznikl po změně vlastnických práv jako následek změny poměrů po roce 1989. Německý Volkswagen jako nový majitel dříve pouze české automobilky využil svého tehdejšího silného postavení na trhu a donutil rozpadající se škodovácký koncern k nepříjemnému kompromisu.
Značce ŠKODA se velmi dobře dařilo v Číně, kde její model Octavia se tam léta výborně prodával (byl velmi populární), ale bohužel tento trh, který přinášel mimo dodavatelských možností, výborné peníze a výhody nakonec musela nedobrovolně opustit. Domácí "dravci" jí totiž vytlačili z trhu. A to se může v budoucnu stát mnohým západním automobilkám i na evropských trzích. Vše "v zemi středu" začalo už s vozem Santana od VW. Kde je ho konec? No výroba byla zcela zastavena...
Společné využívání loga skončí dnem 30. června 2029 a potom už toto právo připadne jen a pouze boleslavské automobilce! Inu takové řešení nevyznívá pro Plzeň dobře. Ale bohužel v současné době je všechno (Kelnerovci se vzdali světové značky za prachy) možné!
Kdo ale ví, co bude v roce 2029 s firmou Volkswagen? Německý výrobce se právě v současné době (druhá polovina 20. let 21. století) potýká s odbytovými i finančními problémy (čínské laciné automobilky se státními dotacemi silně konkurenčně tlačí), i když na jeho mladoboleslavskou pobočku zatím ne (co není může být). Ve druhé polovině roku 2026 se ve WirtschaftsWoche objevily spekulace z interních dokumentů koncernu Volkswagen, že by značka SEAT mohla být kolem roku 2029 utlumena z úsporných důvodů.
Zato po mnohých škodováckých produktech z Plzně - nízkopodlažní tramvaje, trolejbusy, elektrobusy, elektrické lokomotivy, vlakové soupravy, soupravy metra, parní turbíny, zařízení pro jaderné elektrárny aj. - poptávka roste!
My pamětníci dobře víme z 50. let 20. století, když byla Škodovka přejmenována na ZVIL, jak opadl zájem o tyto výrobky – kupující chtěli zboží od tradiční světové značky a ne od nějakého komunisty Lenina a proto tyto výrobky vraceli.
