Luzný - 1373 m n. m.
Luzný (německy Lusen), jak napsal Karel Klostermann: "Stojí tu, bělavou, kostrbatou hlavu maje v bílé mlhy neb černé mraky zahalenou" je hora nacházející se v 1373 m n. m. v centrální části německé strany Šumavy v NP Bavorský les v těsné blízkosti státní hranice Německa s ČR. Mezi šumavskými horami vyniká největším kamenným mořem, které pokrývá její vrchol.
Luzný (významem slova zřejmě půvabný, snad mámivý či vábivý) je jediným vrcholem v těchto rozlehlých plochých částech Šumavy, který má tvar pyramidy a jenž výrazně převyšuje své okolí. Většina hory je tvořena tvrdou žulou, která se následkem mrazové destrukce v poslední době ledové rozsypala do velkých hromad kamení.
Na severozápadním svahu pramení Luzný potok, který se po několika kilometrech stéká s Březnickým potokem a vytváří Modravský potok. Ten poblíž Modravy přibírá Roklanský a Filipohuťský potok a vytváří pak řeku Vydru.
Nejkratší výstup na tento vrchol je možný z parkoviště pod Luzným na německé straně poblíž Hans-Eisenmann Hausu u městečka Neuschönau. Cesta trvá asi 1,5 hodiny. Pro výstup je možné zvolit ze dvou cest, Sommerweg (Letní cesta) nebo Winterweg (Zimní cesta). Turistická trasa z Luzného na Roklan (1453 m n. m.) trvá asi 4 hodiny. Ve výjimečných případech (zvláštní akce organizované s povolením NP Šumava) je možné vystoupat na vrchol Luzného z Březníku v údolí Luzného potoka ležícího na českém území Šumavy (název Šumava byl odvozen od prastarého výrazu pro hustý les – Šuma). Teprve v roce 2009 byla po dlouhých jednáních dočasně otevřena sezónní stezka z Březníku do sedla Modrý sloup na česko-bavorské hranici pod Luzným. Ta však nevede přímo po staré pašerácké cestě, ale náročným lesním terénem oklikou, což prodlužuje zdolání hory. Kdo chce z české strany na Luzný, musí počítat s túrou v délce 28 kilometrů. Kratší cesta údolím Luzného potoka, kterou Správa Národního parku Šumava připravila k otevření k 15. červenci 2013, zůstává z rozhodnutí soudu a „v zájmu ochrany tetřeva“ stále uzavřená.
Oficiální cesta z Březníku na Modrý sloup úbočím Špičníku (dnes neznačená) zabere minimálně hodinu. Nepovolenou cestou Luzným údolím by to bylo o polovinu méně. Od Modrého sloupu vede nejkratší (asi půlhodinová) cesta na Luzný hraničním chodníkem k místu zvanému Markfleckl na severní úpatí hory. Zde se ostře lomí státní hranice SRN a Českou republikou a k vidění jsou dva historické hraniční kameny s českým i bavorským erbem. Odtud je to na kamennou pyramidu Luzného asi 15 minut chůze.
Za dobré viditelnosti je možné z Luzného pozorovat panorama vrcholů severních Alp. Z vrcholu jsou dobře viditelné také okolní šumavské hory na německé i české straně (např. Roklan, Poledník, Černá hora a další) a údolí Luzného potoka s Hraniční slatí v okolí Březníku. Údolím pod Luzným vedla v minulosti Zlatá stezka až na Březník, dnes je však kvůli už výše zmíněnému výskytu tetřeva hlušce veřejnosti nepřístupná.
Luzný je také jedním z několika lokalit, kde je na Šumavě původní výskyt borovice kleč. Ta je mimo Šumavu původní v ČR již jen v Krkonoších.
Celá oblast od Roklanu po Třístoličník byla po staletí spojována s lidovými pověstmi. Takže jak to prý bylo? V soutěsce Teufelsloch (v překladu „čertovy jámy“) údajně sídlili poslové pekel a vrhali rozžhavené smrkové šišky po lidech, kteří sem zabloudili. Samotná hora Luzný měla vzniknout tak, že vládce pekel zde převrhl povoz s obrovskými balvany, které táhl, aby přehradil Dunaj v Pasově, způsobil povodeň a zabil všechny jeho obyvatele. Hrůza, ale? Náhle však z dáli uslyšel kostelní zvon, ztratil veškerou svou sílu a musel povoz nechat povozem. Tak nějak to prý bylo…
