Letní slunovrat /2025/
Proč se datum slunovratu mění? Důvodem je skutečnost, že kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin a 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o přebývajících 5 hodin a 49 minut.
„Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“ o 24 hodin – 5 hodin 49 minut = 18 hodin a 11 minut. Přitom může dojít ke změně data dne letního slunovratu. A nejde jen o datum. Prodlužuje se i reálná délka léta. To je dáno tím, jak se mění dráha Země. Léto je nejdelším ročním obdobím ze všech čtyř (nejsou stejně dlouhá, jak si možná mnoho lidí myslí), ale po malých krůčcích se bude jeho nadvláda i nadále prodlužovat. Našeho života se to ale netýká, je příliš krátký. Do začátku třetího tisíciletí to bude prodloužení jen o necelých 390 minut. Po čtvrtém tisíciletí by se pak zase mělo toto období začít zkracovat.
Léto skončí s podzimní rovnodenností, která v roce 2025 nastane dne 22. září. Vedle astronomického léta máme i klimatologické léto, které vždy začíná 1. června a končí 31. srpna. Hovořit můžeme také o vegetačním létu (během něj musejí být průměrné denní teploty vyšší než 15 °Celsia).
Letní slunovrat je nejdelší dobou, kdy se Slunce zdánlivě pohybuje od východu k západu. V mé rodné Plzni dne 21. 6. 2025 Slunce vyjde ve 4 hodiny 43 minut místního času a zapadne ve 21 hodin 21 minut (příští rok i v rocích následujících to bude pochopitelně v jiném čase, sekundy nehrají roli). Dvacátý první červen 2025 bude dlouhý 16 hodin 38 minut. Nejvýše u nás bude Slunce přibližně ve 12 hodin 56 minut. To bude u nás pravé poledne, které je ale fakticky posunuté kvůli SELČ (kdy už ten "marný" letní čas konečně někdo rozumný zruší?) téměř o jednu hodinu.
A proč se hovoří o souhvězdí Raka? V nynějších dobách letní slunovrat nastává v období, kdy Slunce z našeho pohledu fakticky prochází souhvězdím Býka. Ale nebylo tomu tak vždycky a nebude tomu tak ani do nekonečna. V minulosti totiž tento termín připadal na období, kdy se Slunce opravdu nacházelo v souhvězdí Raka (odtud také plyne pojmenování obratník Raka).
To odkazuje na souhvězdí Raka, v němž se nacházelo Slunce při letním slunovratu. Jenže to platilo před 3 000 lety v dobách starověkých civilizací - proto se podobně vžil i pojem obratník Kozoroha. Za to může precese zemské osy, která opisuje kužel. Lze si to přestavit jako když byste roztočili káču a ta když by postupně zpomalovala, její špička by opisovala kužel. Ve vesmírné mechanice je vše ale mnohem pomalejší. Jeden takový obrat trvá více než 25,7 tisíc let.
