Tierra del Fuego - Ohňová země
14. 9. 2010
Ohňová země (španělsky Tierra del Fuego) byla objevena v roce 1520 portugalským mořeplavcem Fernǎo de Magalhǎesem. Dříve se nazývala Kouřová země podle ohňů původních indiánských kmenů Onas a Yaghanes. Ohniště mimo jiné sloužilo i k předávání informací o nebezpečí, např. varovalo lodě před zrádnými útesy. 
Od roku 1881 je souostroví rozděleno mezi Argentinu a Chile.
Od roku 1881 je souostroví rozděleno mezi Argentinu a Chile.Ohňová země je nejjižnějším výběžkem Jižní Ameriky. Dále na jih se rozprostírá Drakeův průliv a pak už jen nekonečný led Antarktidy. Ten, kdo sem zavítá, má pocit, že dorazil na konec světa. Vytí větru, hukot obrovských vln, obavy z přírodních sil, tíseň a samota, to jsou pocity, které zde prožije snad každý. V dobách, kdy se po moři plulo jen na plachetnicích bylo opravdovým hrdinstvím proplout živ a zdráv kolem Hornova mysu. Kdo to dokázal, měl výsadu. Mohl si dát náušnici do levého ucha. 
Dnes má kdekdo náušnice či piercing kdekoliv a není žádným hrdinou, je spíše exhibicionistou. 
Dnes má kdekdo náušnice či piercing kdekoliv a není žádným hrdinou, je spíše exhibicionistou. Od otevření Panamského průplavu v roce 1914 kolem průlivů Ohňové země proplouvají jen lodě s nejnáročnějšími turisty, kteří si za své money chtějí užít dobrodružství. Užijí a dobře jim tak.
Souostroví Tierra del Fuego zaujímá plochu 73 646 km2. Je omýváno na východě Atlantikem, na severu Magalhaesovým průlivem, na jihu a západě průlivem Beagle Channel a Tichým oceánem. Podnebí je celkem příznivé (od 30 °C po –14 °C). Nepříjemností počasí je, že se velmi často a rychle mění. Nejvhodnější dobou pro návštěvu těchto vzdálených míst je období říjen–duben.
Více než polovina ostrovů patří Chile, zbytek Argentině. Největším ostrovem je Isla Grande de Tierra del Fuego s rozlohou kolem 48 000 km2. Dalšími ostrovy jsou Clarence, Hoste, Lobos, Londonerry, Navarino, Redonda, Sante Ins, Stewart, Wollaston atd. Nejjižnějším je Hornos. Na něm se nachází onen mys Hornos. Nejvyšší horou souostroví je Cordillera Darwin s výškou 2469 m n. m.
Počet obyvatel přesahuje v argentinské části 101 000, v chilské žije jen asi 7 500. Největším městem je argentinská Ushuaia. O ní je na těchto webových stránkách samostatný článek, proto se o ní zde nebudu dále zmiňovat.
Na souostroví se chovají „bílé lamy“ (ovce), na severu argentinské části u San Sebastianu se zpracovává ropa a zemní plyn. Důležitou součástí obživy obyvatel se stal v posledních letech cestovní ruch. Proto byla vybudována řada hotelů a turistických zařízení. Mimo nádherných výhledů na krajinu a pozorování živočichů ve volné přírodě se využívají i místní říčky a jezírka k lovu lososů.
Río Grande na východním pobřeží při ústí stejnojmenné řeky do Atlantiku se stalo centrem zpracování vlny a ropy. Jedenáct kilometrů na sever od města si Indiáni kmene Onas vybudovali Museo Salesiano, ve kterém jsou vystaveny etnografické a geologické sbírky. Cestou na jih nelze opomenout navštívit ledovcové koryto plesa Lago Fagnano s tyrkysově modrozelenou vodou, 
fjordy s duhovými pstruhy a lososy a obdobně fantasticky barevné Lago Escondido. 
fjordy s duhovými pstruhy a lososy a obdobně fantasticky barevné Lago Escondido. Parque National de la Tierra del Fuego se nachází poblíž jihovýchodního cípu argentinské provincie. Na území parku je řada jezírek, lesních komplexů s mechy, brusinkami a borůvkami, divokých květin, ledovců, vše je propojeno turistickými stezkami. Žijí zde bobři, králíci, lišky, kachny, rackové, husy a zahlédnout je možné i albatrose. Z vyhlídky v parku jsou nádherné výhledy na Beagle Channel s v pozadí se tyčícími vrcholky hor. Indiáni kmene Yahganes používají k výrobě svých upomínkových předmětů často mušle z nedaleké pláže.
Isla de los Estados je ostrov ležící východně od Ushuaii mezi Drakeovým průlivem a Atlantickým oceánem, kde bylo koncem čtyřicátých let XX. století nejzapadlejší vězení ne nepodobné ruským gulagům. 
Útěk odtud byl nemožný.
Útěk odtud byl nemožný. 
