Plechý - 1378 m n. m.
28. 1. 2011
Nejvyšší hora české Šumavy se nachází v jižních Čechách na hranici ČR s Rakouskem (německy Plöckenstein) 8 kilometrů západně od Nové Pece.
Tento ne zrovna vyhledávaný vrchol Šumavské hornatiny z celku Šumava, podcelku Plešská hornatina, okrsku Plešský hřbet, části Třístoličnické, má vlastně dva vrcholy – hlavní vysoký 1378 metrů nad mořem a vedlejší o několik mertů nižší západní vrchol vzdálený od hlavního 750 metrů (někdy se mu říká Rakouský Plechý).
Dnešní pojmenování hory vzniklo podle první zmínky z roku 1346 z německého výrazu Plechensteyn, později v roce 1604 byl uváděn Plecknsstayn, v roce 1710 Pleckhenstein. Znamená to lesklý kámen nebo skála – blecken znamená lesknout se, třpytit se. Motivem k tomuto názvu zřejmě byla třpytící se 7,5 hektarová hladina Plešného jezera na severovýchodním svahu hory.
Vrchol Plechého tvoří rozpadající se žulové bloky s přerostlými stromy. Bohužel proto z vrcholu není žádný zajímavý výhled a tak je o jeho návštěvu poměrně malý zájem turistů. Dvě výhledová místa se nacházejí severně od vrcholu – Kučerova a Stifterova vyhlídka. Právě na skále ve výšce 1311 metrů nad mořem nad Plešným jezerem (1090 m n. m., 540 metrů dlouhé, až 150 metrů široké s maximální hloubkou 18,3 metru) stojí památník básníka a spisovatele Adalberta Stiftera, rodáka ze 14 kilometrů vzdálené Horní Plané. Obelisk z let 1876-77 je vysoký 14,5 metru a v roce 2003 prošel opravou. Právě od tohoto památníku je pěkný výhled jak na Plešné jezero, tak i na šumavské podhůří a do českého vnitrozemí.
Severovýchodní svah Plechého tvoří skalní stěna ledovcového karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. Stěna je velmi strmá a dosahuje výšky 211 metrů. Roste na ní horská smrčina s jeřábem a javorem, místy jsou travnatá společenstva s vrbou velkolistou a hořcem panonským. V blízkosti karového prahu u hráze se rozprostírá moréna tvořená mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly.
Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu. Je dlouhý 44 kilometrů a začíná u Nového Údolí ve výšce 916 metrů a s Českou republikou se loučí u obce Zvonková. Dále již pokračuje Rakouskem, i když zpět do Česka se ještě nakrátko vrací pod zříceninou Vítkův kámen. V závěru své cesty ústí do řeky Mühl. Byl vybudován podle plánů lesního inženýra Josefa Rosenauera v letech 1789-1822. Hlavním účelem bylo zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem. Dřevo se plavilo do Vídně až do roku 1891, po tomto roce už jen do Haslachu. I tady byl transport roku 1916 ukončen a probíhal dál jen na českém území. V roce 1962 však bylo plavení dřeva zastaveno úplně. Kanál nese jméno po Janu ze Schwarzenbergu, který jej nechal postavit.
V sedle západně od vrcholu Plechého se nachází Rakouská louka – typická bezlesá plocha s porostem horské trávy smilky tuhé přecházející pásem smrčin v cenné horské vrchovištní rašelině.
Klima v okolí Plechého je chladné. Sněhová pokrývka zde leží půl roku, teplota v průměru nedosahuje ani tří stupňů Celsia.
Varováním pro příchozí by měla být informace, že po západu slunce je zde hluboká neproniknutelná tma.
A kudy na Plechý? Ten je přístupný z několika směrů: Přechází přes něj červeně značená 12,5 kilometrů dlouhá hřebenová stezka z Nového Údolí do Zadní Zvonkové. Na ní leží další přes 1300 metrů vysoké vrcholy – Třístoličník /1311 m n. m./, Trojmezná /1364 m n. m./ a Smrčina /1338 m n. m./. Další možností je 11 kilometrový výstup s převýšením 650 metrů z Nové Pece – dřevařské vesnice ze 17. století, dále po zelené značce k Plešnému jezeru a odtud po žluté „zážitkové trase“ mezi odumřelýmí stojící stromy kolem Stifterova pomníku na vrchol. Na vrchol české Šumavy lze také vystoupat z rakouské strany. Při výstupu můžete sledovat boj Rakušanů s kůrovcem – vykácené lesy a holé pláně. Podobné jevy lze pozorovat i na naší straně Šumavy nejen poblíž Modravy.
