NPR Soos a NPP Komorní hůrka
19. 7. 2015
Soos je jednou ze 110 českých Národních přírodních rezervací (od 7. listopadu 1964), nacházející se na sever od Františkových Lázní, z větší části na území Skalné (Kateřina-Hájek-Nový Drahov), kterou spravuje muzeum z Františkových Lázní. Rozloha rezervace je 221 hektarů. Slovo „Soos“ znamená v chebském německém nářečí „močál“. Je to evropská rarita, která je pokryta žlutou a bílou vrstvou vysrážených solí, které někteří říkají český Yellowstone.
Chodníčková trasa je asi dva kilometry dlouhá a vede po dně vyschlého slaného jezera, ve kterém ze schránek jezerních řas – rozsivek vznikla evropská rarita – tzv. křemelinový štít. Nyní je z jezera vlastně rozlehlé rašeliniště a minerální slatiniště s dozvuky vulkanické činnosti v podobě unikátních mofet – kruhovitých bahenních sopek, ze kterých vybublává CO2. Dále zde vyvěrají minerální prameny, např. Císařský pramen. Díky pozdní vulkanické činnosti, rašelině i dalším vlivům je krajina v této rezervaci jako z jiného světa. Cena vstupného je 90 Kč za dospělou osobu, rodinné vstupné je 180 Kč. Ale to Vaší kasu určitě nepoloží, za své money navštívíte unikát rozhodně stojící za vidění, protože podobnou lokalitu v ČR ani jinde ve střední Evropě nenajdete. Tak jděte do toho. Časová náročnost je asi 2 hodiny.
Císařský pramen, který se nachází v lokalitě Soos je studená, středně mineralizované železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšenými obsahy Be a As. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14-18 °C. Podle teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje po zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánevní výplni. Pramen je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.
Dalšími zajímavostmi jsou: Geopark, muzeum s expozicí „Příroda Chebska" a „Příroda Soosu", pavilon s expozicí „Dějiny Země", paleontologie, velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti, stanice pro záchranu živočichů, expozice „Ptačí svět Chebska" v rámci stávajícího Muzea přírody, daňčí obora atd.
A jak se tam dostanete? Samozřejmě autem po silnici E 49 z Chebu směr na Františkovy Lázně, Vojtanov, Aš, odbočíte podle ukazatele vpravo přes Horní Ves, Třebeň, Nový Drahov (hrázděný statek) nebo přes Žirovice (motýlí muzeum) a Nový Drahov do Hájku; vlakem do zastávky Nový Drahov 9 kilometrů od Chebu na trati č. 146 Cheb-Tršnice-Luby u Chebu (navazuje na chebském nádraží na trať Praha-Plzeň-Cheb). Turisté „po svých“ po červené značce z Františkových Lázní (asi 5,5 kilometru) nebo ze Skalné asi 4,5 kilometru).
Otevřeno je od 1. března do 15. listopadu denně. O prázdninách 8-19 hodin, v červnu a září 9-18 hodin, v květnu a říjnu 10-17 hodin, v březnu, dubnu a listopadu 10-16 hodin.
A když už budete na Chebsku, pak mohu doporučit další raritu, jednu ze šesti Národních přírodních památek Komorní hůrku (NPP od 14. srpna 1951). Ta patří k nejmladším sopkám Českého masivu. Vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocenu (Würmu) před 115 000–15 000 lety a její dozvuky Ize datovat ještě v holocenu, tedy před méně než 10 000 lety.
Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní hůrky dosahuje výšky 503 m n. m.
Komorní hůrka je navršená sopka vzniklá jedním výbuchem se strombolskou aktivitou, při níž je v krátkých i delších intervalech z kráteru vymršťována žhavá láva a vypálené horniny z podloží. Vznik sopky podnítila erupce plynů, která navršila mnohametrové vrstvy strusky zejména východním směrem od jícnu sopky a dnešního vrcholu. Na závěr sopečné činnosti vyplnila sopečná čedičová hornina sopouch a kráter a překryla také část struskovitého materiálu na jihozápadní straně kopce.
Komorní hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, známou v celém vědeckém světě. O její slávu se zasloužily desítky vědců, kteří této sopce věnují pozornost více jak 200 let. Především tomu tak bylo v období konce osmnáctého a první poloviny devatenáctého století, kdy vrcholil spor mezi tzv. neptunisty a plutonisty o otázkách vzniku čedičů a tvarů zemského povrchu.
Podle neptunistů (Neptun – římský bůh vodstva) vzniklo vše, tedy i čediče usazením vrstev v mořské vodě. Plutonisté (Pluto – římský bůh podsvětí a vnitrozemského ohně) zastávali názor o vzniku těchto hornin sopečnou činností. Vědeckého sporu se významně účastnil i slavný německý básník J. W. Goethe. Několikrát navštívil Komorní Hůrku, účastnil se sporu o jejím původu a navrhl prokopat kopec a získat tak správnou odpověď.
Teprve po Goethově smrti, v letech 1834–1837, podnikl hrabě Kašpar Stenberg nákladné průzkumné práce. Systémem asi 300 metrů důlních chodeb se podařilo nalézt přívodní sopečný jícen vyplněný čedičem a zjistit omezení čedičového tělesa. Tím byl podán nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní Hůrky.
Ve svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka, na níž je neznámým umělcem vytesán reliéf hlavy J. W. Goetha s nápisem „GOETHE DEM ERFORSCHER DES KAMMERBÜHLS – 1808, 1820, 1822 – (Goethovi, zkoumateli Komorní Hůrky), připomínající, že v těchto letech básník navštívil Komorní Hůrku.
Průzkumné štoly jsou již dnes zavalené. Ústí štoly je opatřeno žulovým portálem s nápisem „DEN NATURFREUNDEN GEWIDMET v. G. K. STERNBERG, MDCCCXXXVII“ (přátelům přírody věnováno hrabětem G. K. Sternbergem. 1837) Památník připomíná, že toto důlní dílo bylo raženo pouze pro vědecké účely.
Já jsem zde měl zajímavý pocit. Když jsem „hrábnul“ rukou několik centimetrů hluboko do zdejší lávy, měl jsem pocit, že je ještě teplá. Ale to bylo proto, že byla zahřátá slunečními paprsky a nikoliv z nitra naší planety.
A jak se dostanete sem? Z Chebu směrem na Libou, 2 kilometry za městem odbočíte vpravo, u Komorního Dvora stop a dále pěšky po červené turistické trase (0,5 km) nebo zajedete do Františkových Lázní a po vjezdu do města odbočíte vlevo do Komorního Dvora a jak je výše uvedeno po červené… Příjemné „chebské“ výlety na zajímavé sopečné útvary Vám přeje autor článku.
