Antarktida - jezero Vostok
se nachází přibližně čtyři kilometry pod antarktickým ledem. Je tak zvláštní, zcela izolované od okolního prostředí.
Až na přelomu 20.-21. století (a 3. tisíciletí) začali vědci reálně uvažovat o tom, že pod mohutnou přírodní bariérou může existovat ekosystém, který nikdy nepřišel do kontaktu s vnějším světem. Toto jezero zabírá plochu přes 15 000 km² je tak srovnatelné s velkými evropskými jezery. Zajímavostí je, že jeho voda je v tekutém stavu, a to díky tlaku masy ledu a geotermálnímu teplu stoupajícímu ze zemského nitra. To otevírá možnost, že v této podledovcové „kapse“ přežívá forma života, jakou jsme zatím nikdy nespatřili.
Jezero Vostok je časovou schránkou starou asi 20 milionů let. Mikroorganismy „uvězněné“ v jeho vodách se mohly vyvíjet nezávisle na jakémkoliv vnějším vlivu. To znamená, že pokud zde existuje život, může mít zcela odlišné genetické základy než jakékoliv jiné organismy na Zemi.
Podmínky v jezeře jsou extrémní – není zde světlo, je tam vysoký tlak a velký chlad. V roce 2012 se ruským vědcům podařilo „provrtat“ až k hladině jezera. Očekávali, že tam najdou sterilní prostředí – místo bez života, přetížené tlakem, tmou a mrazem. To, co je ale čekalo, vyrazilo dech nejen jim, ale i mnoha vědcům. V odebraných vzorcích byla nalezena DNA mikrobů, která se nepodobala žádnému známému druhu. To byla první stopa, že i hluboko pod kilometry ledu se odehrává něco velmi živého a to i bez slunce, s minimem živin a v naprosté izolaci.
Jezero Vostok je zamrzlým paradoxem. Na jedné straně jde o jakýsi laboratorní model pro zkoumání života bez světla, na straně druhé o místo, které stále odolává lidské zvídavosti a provokuje až k otázkám, na které věda zatím neumí odpovědět. Zatímco nám jeho existence slibuje odpovědi o možnostech života v extrémních podmínkách, zároveň naznačuje, že pod ledem se mohou skrývat nejen bakterie a voda. A tak se nabízí otázka? Co když tam „dole“ existuje něco, co jsme zatím neobjevili? No možná se to „někdy“ dozvíme…