Sopky u nás
25. 9. 2025
Na území České republiky se nachází 62 sopek. Nejmladší z nich – Železná hůrka (510 m n. m.) na Chebsku, soptila ještě před 170 tisíci lety. Z pohledu geologie /měřící čas v milionech let/ to bylo teprve nedávno. Tyto geologické útvary formovaly oblasti jako je Český ráj a dodnes naši krajinu ovlivňují.
Jen 15 kilometrů od Železné hůrky je Komorní hůrka (504 m n. m.). Obě dvě jsou jakoby sopečnými „miminky“.
Každý z nás si může podle svého bydliště najít nejbližší bývalou sopku, jako například já v okolí Plzně Chlum 416 m n. m.), Homolku (371 m n. m.) nebo Příšovskou homolku (404 m n. m.). V Podkrkonoší bohatou lokalitou na polodrahokamy je Kozákov (745 m n. m.).
Ač to bude znít překvapivě, vulkanická činnost na našem území byla docela bohatá. Sopky u nás (v současné podobě hranic území) vybuchovaly už před 600-700 miliony let. Tehdy vznikly kopce jihozápadních Čech, vulkanické pruhy a stopy se táhnout od nedaleko Domažlic ležící Kdyně až na území k Mělníku k soutoku Vltavy a Labe. Nejčilejší byla sopky ve třetihorách, tedy v období 66-2,5 milionu let dávno (to se týkalo hlavně západních Čech).
Jedna z nejdůležitějších sopečných oblastí u nás je tzv. oherský rift – taková „sopečná dálnice“. Jde o pás dlouhý 280 kilometrů sahající od severu Čech až k Chebu. Rift je vlastně zlomem, kde rozpínáním zemské kůry vzniká místo pro průnik magmatu na zemský povrch.
Doupovské hory jsou naším největším stratovulkánem s nejvyšším vrcholem Hradiště (934 m n. m.), který střídal lávové proudy s mračny popela. Plocha 1 200 km2 vznikla v místě střetu oherského riftu a jáchymovského zlomu. Doupovské hory vznikly v polovině třetihor – tedy před 40-18 miliony let.
České středohoří s největrnější horou v ČR /jen osm dní ročně tam "nefouká"/ Milešovkou (837 m n. m.) je velmi složitým vulkanickým komplexem. Působením eroze zůstaly jen zbytky přírodních drah vulkánů a další systémy skryté už pod povrchem. Nezachovaly se nám originální sopečné kužele ani další povrchové projevy.
Národní sopka Říp (461 m n. m.) byla ve své době mohutnějším vulkánem než výše zmíněné nejmladší sopky. Více explodoval, než vyléval žhavou lávu. Bylo to před 25 miliony let, kdy zde ještě nežili lidé.
Na jihozápadě a severu Moravy můžeme najít menší centra sopek kolem Bruntálu, Opavy, Ostravy a na jihu u Uherského Brodu. Nejmladší jsou ty u Bruntálu. Neméně zajímavé útvary jsou Venušina sopka (643 m n. m.) nebo Uhlířský vrch (672 m. n. m.).
A jaká je současnost? Naštěstí u nás nemáme žádné aktivní „ohňostrojařky“, ale sopečná činnost se i nadále projevuje téměř „tajně“. Nejvíce v oblasti mezi Chebem a Karlovými Vary (zemětřesné roje na Kraslicku), kde se země často (na štěstí jen mírně) zachvěje. Jedná se zpravidla o delší série rychlých po sobě jdoucích slabších otřesů.
Kladným pozůstatkem vulkanismu u nás jsou výskyty minerálních a termálních pramenů. O těch ale píši v jiném článku mých „webovek“ Sopečné činnosti můžeme poděkovat za většinu našeho lázeňství.
