Tajemství jmén šesti 100tisícových měst ČR
Šest největších měst ČR má více jak 100 000 obyvatel (2021). Praha - 1,385 milionu, Brno - 400 000, Ostrava - 285 000, Plzeň - 186 000, Liberec 108 000 a Olomouc 102 000 /zaokrouhleně na tisíce/.
Legenda říká, že o jméno Praha se zasloužila kněžna Libuše, která prorokovala obrovskou slávu města, jež „se dotkne hvězd“. Měla prý nařídit, aby na místě, kde dělník tesal práh domu, vzniklo město – a odtud měl pocházet název Praha. Tato „bajka“ je nejspíše poetickým výmyslem. Reálnější je vysvětlení, že „Praha“ označovala původně brod či prah přes řeku – místo s kamenitým dnem nebo s mělčinou, kde se dala Vltava přejít. Takových „prahů“ bylo pod Pražským hradem hned několik a proto na tomto místě vzniklo několik obchodních cest.
Brno je druhým největším městem ČR co do počtu obyvatel. Jeho název vznikl pravděpodobně ze staroslovanského slovesa brněti – jakoby hučeti, bzučeti nebo brumlati. U soutoku Svratky a Svitavy stojí osada a všude kolem hučí voda, vane vítr, možná je slyšet ruch tržiště. A ten zvuk – brn, brn – dal místu jméno. Druhá možnost, která nemá tolik příznivců, tvrdí, že název může souviset se zbrojí, zbraněmi, nebo dokonce s obrannou funkcí místa. Němčina totiž zná „Brünn“ a někteří si to překládali jako „brnění“. Jiná teorie říká, že Brno pochází z praslovanského slova brána nebo brázditi. Město tak mohlo získat svůj název podle brány, kterou tvoří soutok Svitavy a Svratky. Ty odtud vytvářejí další přirozenou cestu až do Moravského krasu. Škarohlídi mají verzi, že příchozí poprvé k městu s úžasem ze sebe vyhrkli: „Brrr – no“.
Ostrava má docela tvrdé jméno. Jeho původ ale není ani v uhlí, oceli, ba ani hornících. Název města se odvíjí od řeky Ostravice. Ta si své jméno zasloužila díky slovanskému slovu „ostrъ“, tedy „prudký“ nebo „ostře tekoucí“. Řeka nebyla odedávna „nijak ochočená“ – naopak se divoce valila z Beskyd. Byla plná peřejí, její tok byl velmi neklidný, takže místní osadu začali lidé odsud nazývat po ní. Z Ostravice tak vznikla Ostrava. První zmínka o tomto místě pochází již ze 13. století. V té době to byla jen malá osada. Teprve s rozvojem průmyslu a těžby v 19. století začalo jméno Ostrava mít celorepublikový význam. Žel právě v současné době jeho počet obyvatel i „revoluční sláva“ postupně klesají…
Plzeň má poněkud netradiční jméno, které u někoho vyvolá představu klouzání po mokré dlažbě, u jiného zas chuť na orosený půllitr (ale to spíše nyní než kdysi před více jak 730 lety. Jedna z teorií říká, že jméno pochází ze slovesa „plziti“ – neboli plaziti se nebo klouzati. Možná Plzeň dostala jméno podle podmáčeného terénu (Skvrňany podle skvrn vznikajících po častých povodních na loukách podél Mže), případně podle mírného svahu (typické jsou říční, asi desetimetrové, terasy dobře viditelné i ve městě při cestě směrem do středu města, po kterých se voda líně sunula dolů k soutoku Mže a Radbuzy a odtud vznikající Berounky v sousedství dnešních plzeňských pivovarů - nejnižšího bodu města Plzně - 299 m n. m.). Další odborníci připouštějí, že jméno mohlo být odvozeno od osobního jména Plzen – podle tehdejších zvyklostí se totiž osady často pojmenovávaly po zakladatelích nebo význačných obyvatelích. Jiná „bajka“ hovoří o výskytu plžů, kteří si tu prý v dávné minulosti libovali ve vlhkém terénu. Současná Plzeň je stále ještě povědomá (sice již s japonskými majiteli) s českými pivy Prazdroj a Gambrinus, také v posledních patnácti letech (od roku 2011) vynikajícími fotbalisty FC Viktorie Plzeň (sídlí hned vedle pivovaru na levém břehu Radbuzy), a do konce 20. století i bývalým strojírenských gigantem již z dob Rakouska-Uherska – Škodovými závody. Jejich sláva poněkud pohasla…
Původní název Liberce z roku 1352 byl Reychinberch, později (od roku 1369) zvaný Raichmberg. To v překladu z němčiny znamenalo „bohatou horu“. Protože tehdejší osada neoplývala zvláštním bohatstvím, považuje se název spíše za bájné přání osadníků, nebo za název, který byl přenesen z Německa. Středověká jména se komolila časem na Rychberk (1545), Lychber (1592), Libercu (1634), Liberk (1790) až konečně od roku 1845 vznikl název Liberec (přizpůsobil se tvarově slovu Jablonec. Přípona -ec se do slova dostala přes přídavné jméno „liberecký“).
Hanácká metropole má jméno, které zní „zpěvně“ měkce. A i když se dnes jmenuje Olomouc, kdysi to zřejmě bylo jinak – starší tvary jako „Olomút“ nebo „Olomuc“ napovídají, že název může být odvozen od osobního jména (např. Olomút) s typickým slovanským zakončením. Je známá i verze vznešenější – že název vznikl z latinského Mons Iulii, neboli Juliův vrch. To by odkazovalo na římské legie, které kdysi dávno v okolí dnešní Olomouce pobývaly. Tato teorie pěkně zní, romantici ji milují, jen věrohodné důkazy zatím chybí. Třeba budou nalezeny…
