Karlův most - historie, výzdoba, Královská cesta
9. 7. 2016
Od pravěku přecházeli lidé řeku Vltavu v dnešním centru Prahy přes několik brodů. Jeden z nich se táhl od dnešní paty Mánesova mostu na Starém Městě (dnes Náměstí Jana Palacha) šikmo na druhou stranu k dnešní Hergetově cihelně.
Později byl na místě dnešního Karlova mostu postaven most dřevěný, který byl ale roku 1157 stržen povodní. Poté dal král Vladislav II. vybudovat první pražský kamenný most, který byl dokončen v roce 1172 a dostal jméno po králově manželce Juditě. Juditin most zničila povodeň dne 3. února 1342. Poté už most nebyl obnoven, ale byl postaven zcela nový – Karlův most (vyšší Karlův most mohl odolávat řadě povodní mnohem lépe než původně nižší Juditin most).
Karlův most je nejstarším stojícím mostem přes řeku Vltavu v Praze a druhým nejstarším dochovaným mostem v nynější České republice. V Čechách to byla tehdy v pořadí čtvrtá kamenná mostní stavba po mostu Juditině, Píseckém a Roudnickém.
Základní kámen nového mostu položil sám císař Karel IV. Astronom Zdeněk Horský (1929–1988) hovořil o přesném datu založení mostu dne 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. Bylo to prý z toho důvodu, že tomuto datu odpovídala příznivá nebeská konstelace (konjunkce Slunce se Saturnem). Současně datum odpovídalo sledu lichých číslic od jedné do devíti a zpět – 1-3-5-7-9-7-5-3-1.
Most, který v historii fungoval jako jedna z nejdůležitějších dopravních tepen hlavního města byl dokončen v roce 1402. Dnes patří mezi jeho nejvýznamnější památky a denně po něm projdou tisíce turistů.
Za stavitele mostu byl dlouhou dobu považován Petr Parléř ze Švábského Gmündu. V roce 2007 byla však publikována hypotéza, že projektantem a prvním stavitelem mostu byl kameník a pražský měšťan Oto, zvaný též Otlin.
Původně se mostu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.
Přes most vede historická královská cesta (trasa centrem českého hlavního města, po které projížděli nastávající čeští králové ke korunovaci). Trasa začínala v Králově dvoře na Starém Městě, někdejším měšťanském sídle českých králů u dnešní Prašné brány na místě dnešního Obecního domu. Cesta pokračuje Celetnou ulicí přes Staroměstské náměstí kolem Staroměstské radnice, od ní přes Malé náměstí, Karlovou ulicí kolem Klementina, přes Křižovnické náměstí pod Staroměstskou mosteckou věž, po Karlově mostě pod Malostranskou mosteckou věž, dále ulicí Mosteckou na Malostranské náměstí, ulicemi Nerudovou a ulicí Ke Hradu (dříve přes Pohořelec) a přes Hradčanské náměstí na Pražský hrad do katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha /oficiální název katedrály od roku 1997/. V současné podobě se trasa ustálila v 17. století. Do 17. století vedla trasa přes Úvoz na Pohořelec, protože ještě neexistovala dnešní ulice Ke Hradu. Jako první projel tuto korunovační cestu roku 1438 Albrecht II. Habsburský, jako poslední rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý v roce 1836. Trasou slavnostně projížděli i významní poslové a hosté z cizích zemí, projížděly zde průvody k uložení ostatků habsburských panovníků atd., v roce 1729 tudy prošel i průvod ke slavnosti svatořečení Jana Nepomuckého. Trasa bývala vyzdobena, po cestě se průvod zastavoval a setkával se zástupci cechů, škol, církevních řádů, vojska, zástupců všech pražských radnic a dalších skupin. Cestu doprovázely zvuky zvonů, hudba, zpěv a nezbytné výstřely z děl.
Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515,76 metrů dlouhý a jeho šířka dosahuje 9,40-9,50 metru; výška vozovky je 13 metrů nad normální vodní hladinou Vltavy. Most je tvořen šestnácti oblouky. Ty mají od sebe vzdálenost mezi 16,62 metrů (staroměstský břeh) až 23,38 metrů.Ve své délce je most třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý.
Most je doplněn třemi věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž. Na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž. Staroměstská věž však nestojí na krajní opěře mostu, jak je u mostních věží obvyklé, ale na prvním vnitřním pilíři. Staroměstská opěra mostu je dnes zabudována ve sklepích domu čp. 193.
Podle legendy byla při stavbě mostu do malty přidávána vajíčka. V roce 2008 se při rozboru původní malty mělo prokázat, zda je tato legenda pravdivá. Počátkem roku 2010 vědci z Vysoké školy chemicko-technologické oznámili, že vejce na stavbu použita nebyla.Později se také ukázalo, že se ale malta zalévala mlékem a vínem. Dokonce se do ní (sice nechtěně, ale přece jen) přidalo pár tvarůžků a syrečků.
Původně byl most bez výzdoby. Ve 14. století tu byl umístěn první kříž s Ježíšem Kristem a od 17. století bylo postupně na most umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Ze Starého Města na Malou stranu z levé strany (jižní strany Karlova mostu) jsou to: 1. Sousoší sv. Ivona, 2. Sousoší Madony se sv. Bernardem, 3. Pieta (Oplakávání Krista), 4. sv. Josef s Ježíšem, 5. sv. František Xaverský, 6. sv. Kryštof, 7. sv. František Borgiáš, 8. sv. Ludmila s malým Václavem, 9. sv. František Serafinský, 10. sv. Vincenc Ferrerský a sv. Prokop (socha Bruncvíka není umístěna na ochozu mostu, ale na pilíři). 11. sv. Mikuláš Tolentinský, 12. Luitgarda neboli Sen sv. Luitgardy, 13. sv. Vojtěch, 14. sv. Jan z Mathy, Felix z Valois a Ivan a 15. sv. Václav. Ze Starého Města na Malou Stranu z pravé strany (severní strany Karlova mostu):1. Madona a sv. Bernard. Bradáč (plastika není umístěna na Karlově mostě, ale na opěrné zdi pod Křížovnickým náměstím), 2. Madona, sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský., 3. Kalvárie (sv. Kříž)., 4. sv. Anna, 5. sv. Cyril a Metoděj, 6. sv. Jan Křtitel, 7. sv. Norbert, Václav a Zikmund, 8. sv. Jan Nepomucký, 9. sv. Antonín Paduánský, 10. sv. Juda Tadeáš, 11. sv. Augustin, 12. sv. Kajetán, 13. sv. Filip Benicius, 14. sv. Vít a 15. sv. Kosma a Damián se Salvátorem.
Nejstarší dodnes stojící sochou v původní podobě je sv. Jan Nepomucký z roku 1683, poslední bylo umístěno sousoší sv. Cyrila a Metoděje v roce 1928. Sochy a sousoší, které byly později zničeny povodněmi, nebo které byly poškozeny povětrnostními vlivy a restaurovány, byly nahrazeny kopiemi soudobých umělců a originály umístěny např. do Lapidária Národního muzea či do Gorlice na Vyšehradě. Většina soch je z pískovce, sv. Filip Benicius je z mramoru a sv. Kříž (Kalvárie) a Jan Nepomucký jsou z bronzu. Při procházce po mostě najdete v současnosti 75 postav, pokud nepočítáme malé hlavičky andělíčků.
Karlův most byl také několikrát vážně poškozený a několikrát ohrožený povodněmi. Války tělesu mostu příliš neublížily, při obléhání švédskými vojsky v 17. století, ale byly poničeny sochy a Staroměstská mostecká věž. Při ostřelování Prahy v roce 1848 bylo zasaženo osm plastik.
Mnohokrát byl ohrožován povodněmi, a to již v průběhu stavby. Bylo to v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila větší část Starého Města, bylo zbořeno 5 pilířů mostu. Most byl poté opravován až do roku 1503, tedy celých 71 let. Další povodně ohrožovaly most v letech 1655, 1784 (v únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem pět mostních pilířů bylo silně poškozeno. Rekonstrukční práce vedl inženýr Franz Herget spolu s navigačním stavebním ředitelem Františkem Traxalem. Po odstranění porušeného zdiva byly základy zpevněny novými pilotami, které se do dna zatloukaly ručními beranidly. Na piloty byl nasazen dřevěný rošt a na něj pokládány mlýnské kameny). Most byl ohrožen i v letech 1845, 1872 a 1890 (při povodni v září 1890 protrhly most klády z utržených vorů, které se o Karlův most zarazily a bily do jeho pilířů. Hladina řeky stoupla téměř o 3 metry. Dne 4. září 1890 o půl šesté ráno spadly dva oblouky mostu; poškozeny byly tři pilíře a do vody spadly dvě sochy zdobící most, sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského od F. M. Brokoffa. Jednalo se o velké poškození, které představovalo problém pro život města, protože most byl důležitou dopravní spojnicí. Po opadnutí vody byl o posouzení rozsahu škod a návrh řešení požádán architekt Josef Hlávka. Ten společně s vídeňským profesorem Franzem von Ržihou navrhl opravu, která byla pak provedena. Po následující dva roky nahrazovala zbořené části dřevěná konstrukce, která ze severní strany mostu obcházela poškozené místo; nepoškozené konce mostu nadále sloužily. Při opravě již byla použita nová metoda – pilíře se nově zakládaly na železných kesonech. Při opravě se uvažovalo i o tom, že zřícené tři klenby budou nahrazeny dvěma, aby se usnadnil průtok vody. Nakonec však zvítězila zásada zachování původní podoby mostu. Obnova zřícené části mostu byla dokončena 19. listopadu 1892. Utopené sochy však byly z Vltavy vyzvednuty přičiněním J. Hlávky teprve v roce 1901).
V dalších letech (1902-1904) se postupně původní pilíře zpevňovaly menšími kesonovými věnci, spuštěnými kolem základů. Most byl opravován i v 70. letech 20. století.
Velkou opravou prošel v letech 2007 až 2010 po povodni v srpnu 2002. Díky rekonstrukci, která skončila v listopadu roku 2010, by měl most přežít i extrémní povodně. Oprava vložila mimo jiné pod vozovku vanovou hydroizolaci, která má zamezit zatékání vody do konstrukce mostu.
Dopravní zajímavostí bylo, že od roku 1883 jezdila na mostě „koňka“. V roce 1905 jí vystřídala elektrická tramvaj. Elektrický proud byl přes most veden mostovkou po speciálních kolejnicích, které zkonstruoval František Křižík. To proto, aby nebyl narušen umělecký vzhled mostu trolejemi. Po třech letech se ukázalo, že těžké tramvaje most vážně narušují a tak byly nahrazeny v roce 1908 autobusy. Ty se však také neosvědčily. Následující rok byl autobusový provoz zrušen a byl obnoven až v roce 1932. Veřejná doprava na mostě byla provozována až do druhé světové války. Automobilový provoz byl ukončen v roce 1965 a od té doby slouží most už jen pro pěší.
Historickou zajímavostí jistě je, že dne 20. 3. 1393 po 21. hodině dal Václav IV. do Vltavy svrhnout tělo umučeného pražského generálního vikáře Jana Nepomuckého (Jan Nepomucký byl svatořečen dne 19. 3. 1729 papežem Benediktem XIII. Svatý Jan Nepomucký je mučedníkem katolické církve, patronem bezpečného putování a šťastného návratu). Na místě svržení Jana Nepomuckého z mostu se nachází v kamenném zábradlí malý kovový křížek.
