Peníze - citáty a přísloví. Praní, nikoliv ale prádla
18. 2. 2011
„Peníze nesmrdí.“ Titus Flavius Vespasianus – římský císař
„Peníze nejsou všechno… jsou tady ještě zlato a cenné papíry.“ Karel Gott – český král pop music, skladatel, malíř
„Kdo má peníze, koupí si auto. Kdo je nemá, zemře jinak.“ Fernandel – francouzský herec
„Nejvíce obdivujeme toho, koho peníze nechávají lhostejným.“ Marcus Tullius Cicero – římský řečník, republikánský politik, filozof a spisovatel
„Nejlepší kvalitou peněz je jejich kvantita.“ Baruch Spinoza – nizozemský židovský filozof
„Peníze jsou bohem naší doby a Rotschild je jejím prorokem.“ Arthur Schopenhauer – německý filozof
„Proč si ukládat peníze do banky, když několik bank můžete vlastnit.“ Mayer Amschel Rotschild – zakladatel bankéřské dynastie
„Peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán.“ Francis Bacon – anglický vědec, filozof a státník
„Když má někdo peníze, může být hloupý, jak chce.“ Publius Ovidius Naso – římský básník
„Čas jsou peníze. Ale zkuste si trochu času ušetřit na stará kolena.“ Gabriel Laub – česko-polský esejista a aforista židovského původu
„Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné.“ Erich Maria Remarque – německý spisovatel
„Sestrou poctivé mysli je chudoba.“ Gaius Titus Petronius – římský spisovat, prokonzul v Bithynii
„Co zmohou zákony tam, kde vládnou jen peníze?“ Gaius Titus Petronius – římský spisovat, prokonzul v Bithynii
„Každý, kdo má peníze, pluje s příznivým větrem.“ Gaius Titus Petronius – římský spisovat, prokonzul v Bithynii
„Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.“ Winston Churchill – britský politik
„Peníze jsou klíčem, který otevře každý zámek.“ Jean-Baptiste Poquelin – Molière – francouzský herec, spisovatel a dramatik
„Peníze jsou hnací, produktivní silou korupce.“ Josef Čapek – český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor
„Člověk nežije na zemi proto, aby nabyl bohatství, ale proto, aby nalezl štěstí.“ Henri Stendhal – francouzský spisovatel, představitel kritického realismu a romantismu.
„Chudí myslí na peníze ještě více než bohatí, v tom je jejich největší bída.“ Oscar Wilde – v Anglii působící irský dramatik, prozaik, básník a esejista
„Chtěl bych jednou v životě vydělávat tolik peněz, abych si mohl dovolit žít tak, jak žiji.“ Peter Ustinov – britský herec, humorista, novinář, scénograf, divadelní i filmový režisér, scenárista, moderátor a divadelní organizátor
„Své poslední ženě platím tak velké alimenty, že uvažuji, jestli bych se s ní neměl znovu oženit kvůli penězům.“ Frank Sinatra – americký zpěvák a herec
„Jsou jen dva druhy mužů – jedni mají peníze díky svým ženám, druzí mají ženy díky svým penězům.“ Elizabeth Taylorová – americká herečka
„Líbil by se mi život chudáka se spoustou peněz.“ Pablo Picasso – španělský malíř a sochař
„Všechno, co se dá spravit penězi, je laciné.“ Erich Maria Remarque – německý spisovatel
„Dívky! Hledáte celoživotního partnera, který je bohatý, milý, hodný a věrný? V tom případě Vám poradím. Jděte do kina!“ Ivana Christová – modelka, první novodobá Miss Československo
„Mladí si myslí, že za peníze si všechno koupí, když zestárnou, tak to vědí jistě.“ Oscar Wilde – v Anglii působící irský dramatik, prozaik, básník a esejista
„Lupiči žádají peníze nebo život. Ženy žádají obojí.“ Samuel Butler – anglický spisovatel
„Společnost vynalezla postupně tři prostředky k udržení člověka ve stavu otroctví: násilí, peníze a svobodu.“ Gabriel Laub – česko-polský esejista a aforista židovského původu
„Život se skládá z mnoha malých mincí. Kdo je dovede zvednout, je bohatý.“ Jean Anouilh – francouzský dramatik
„S penězi to je zvláštní. Když už jich má člověk dost, tak je nepotřebuje.“ Charles Spencer Chaplin – anglický filmový tvůrce, komik
„Cena peněz se mění podle účelu, k němuž jsou vypůjčeny.“ Georg Bernard Shaw – anglický dramatik, prozaista a esejista
„Peníze nejsou všechno. Ale v každém případě nám umožňují zachovat kontakt s dětmi.“ Vladimír Kostiha – český prozaik, publicista
Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. Indiáni kmene Cree
Najde-li chudák groš, je jistě falešný. Ruské přísloví
Půjčeným penězům se pokloň a řekni jim sbohem. Uzbecké přísloví
Chceš-li ztratit přítele, půjč mu peníze. České přísloví
Bez peněz je i světlo tmavší. Litevské přísloví
Když promluví peníze, pravda zmlkne. Řecké přísloví
Nežeň se pro peníze! Můžeš si je vypůjčit levněji. Skotské přísloví
Všichni nenávidí peníze – pokud nejsou jejich. Židovské přísloví
Kdo nemá dluhy, je bohatý, kdo žije bez nemoci, je šťastný. Mongolské přísloví
Dobrého přítele si važ daleko víc než peněz. Italské přísloví
Láska zmůže mnoho, peníze všechno. Portugalské přísloví
Peníze vidí i slepí. Čínské přísloví
Bohatství mění mravy, nikoliv k lepšímu. Latinské přísloví
Život je pro chudáka dlouhý, pro šťastného krátký. Latinské přísloví
Chudoba není hanba, ale zlo. Španělské přísloví
Žít v chudobě není hanba, žít ve špíně ano. Holandské přísloví
Tři věci pálí – rozloučení s milými, chudoba po bohatství a ponížení po slávě. Arabské přísloví
Když ti peníze chybí, každý tě nerad vidí. Arabské přísloví
Mnozí dokáží utratit peníze za darebnosti a současně nemají na chleba. Hebrejské přísloví
S penězi není tak dobře, jako je bez nich zle. Arménské přísloví
Peníze jsou jako sníh, na který se lije horká voda. Čínské přísloví
Tuneltáta, sebestředný ješita Venouš, velký Klaun, šedý hradní vlk Václav II. Klaus, největší machr český (s bratrem Kraďouskem), v roce 1991 (tehdy „jen“ Ing., CSc.) novinářce Barboře Tachecí na otázku, zda malé privatizaci nebudou dominovat „špinavé peníze“ veksláků, odpověděl: „Neexistují čisté a špinavé peníze!“ 
Co tím chtěl autor výroku národu říci, se dodnes přesně neví. Jedná se zcela bezpochyby o kardinální hloupost politika a geniálního ekonoma současně. Je to asi takové vyjádření, jako kdybych tvrdil, že matematiku se dnes už nikdo nepotřebuje učit, protože je už všechno dávno vypočítané 
a pokud ne (např. matematickou konstantu pí neboli Ludolfovo číslo - přibližně dvacet dva sedmin), k čemu bychom měli počítače? (ty jí zatím dokázaly spočítat na 5 bilionů číslic). 
Co tím chtěl autor výroku národu říci, se dodnes přesně neví. Jedná se zcela bezpochyby o kardinální hloupost politika a geniálního ekonoma současně. Je to asi takové vyjádření, jako kdybych tvrdil, že matematiku se dnes už nikdo nepotřebuje učit, protože je už všechno dávno vypočítané a pokud ne (např. matematickou konstantu pí neboli Ludolfovo číslo - přibližně dvacet dva sedmin), k čemu bychom měli počítače? (ty jí zatím dokázaly spočítat na 5 bilionů číslic). Fikce o praní peněz „zločineckými organizacemi“ je de facto legendou, v nejlepším případě polopravdou. Jedná se jenom o taktický manévr k odvádění pozornosti. Ona fikce je uměle šířena masmédii, aby se odváděla pozornost od skutečných propíračů. Jsou jimi především osoby naprosto bezúhonné. Lidé často používající velmi dobrou pověst. Snad podle hesla: „Kdo je bohatý, je hezký, vtipný, a ještě krásně zpívá!“
Asi tomu nebudete věřit, ale největšími propírači peněz jsou vlády a nemusí to být ani peníze úplně špinavé. Každá vláda má zvláštní fondy (např. pro zpravodajské služby), u nichž se dost dobře neví, z jakých finančních prostředků vznikly a odkud jsou dotovány. Jde o příjmy a výdaje, které fungují mimo národní důchod. Jejich pohyb je nezdanitelný, protože se o nich oficiálně „vůbec nic neví“. Opravdu neví? Ekonomičtí experti jsou zajedno, že dvě až pět procent světového národního důchodu pochází z ilegálních pramenů. Odkud by to mohli vědět, kdyby ony „ilegální prameny“ v řádu stamiliard eur a dolarů neznali? Jinak, mezi námi, peníze vidí dokonce i slepí! (viz výše uvedené přísloví).
Vlády perou peníze za účelem a s cílem zničit teroristy, vyzbrojovat bojovníky za svobodu (ať už se pod tímto pojmem rozumí cokoliv), vyvolávání a financování disentu v totalitních a autoritativních režimech, financování atentátů a politických převratů atd. Proto tyrani coby vůdcové diktatur si pilně perou své peníze u cizích zahraničních bank, aby legalizovali tyto zdroje v případě hrozícího politického převratu. S vynucenou emigrací počítá každý z nich (příklady netřeba). Peníze proto musí být v „suchu“ a kdykoli dosažitelné. Obdobně se předpokládá, že komunistická nomenklatura bývalé socialistické Evropy si vkládala miliónové částky do světových bank a dodnes se neví, kam. 
Jednotlivci, osoby bezúhonné s vynikající pověstí – tedy ty, co jsou „hezké, vtipné a krásně zpívají“, sledují praním peněz zcela jiné cíle než jejich vlády. Může to být snaha vyhnout se zdanění příjmu, obcházení devizových překážek anebo také např. uplácením získat zajímavou, a tím i výnosnou zakázku. Paletu zájmů by bylo možné prodlužovat do nekonečna. Praní peněz (money laudering) v soukromém, a tím pádem v mimovládním sektoru probíhá ve třech fázích:
1. Namáčení (placement): Osoba vkládá na účet peněžní prostředky pocházející z ilegálních příjmů (drogy, zbraně, prostituce, špionáž atd.) anebo legálních, ale nezdaněných příjmů (honoráře, finančně dotovaná vyznamenání, vysoké důchody v zahraničí, firemní zisky atd.). Aby se zametly stopy, je třeba částky rychle investovat. Tím nastupuje druhá fáze.
2. Namydlení (layering): Nákup cenných papírů, akcií, firemních podílů v zahraničí, nákup nemovitostí, zlata, starožitností, uměleckých děl atd. Ty je ovšem rovněž třeba, pokud možno obratem, změnit zpátky na hotové bankovky. Poté následuje třetí fáze.
3. Ždímání (integration): Tím se vracejí proprané peníze zpátky v hotovosti na účet majitele jako legální prostředky z prodeje pozemků, zlata, akcií, starožitností, uměleckých děl atd.
Vznik pojmu „praní špinavých peněz“ je připisován americkému gangsterovi Al Caponovi. Prý investoval peníze ilegálně získané prodejem alkoholu a z prostituce do podnikání veřejných prádelen, resp. čistíren, a tím je získával ve formě legálního příjmu „proprané“ zpět. Jedná se o legendu mající blíže k pohádce než ke skutečnosti. Al Capone nikdy nikde žádnou čistírnu ani prádelnu nevlastnil.
Výraz praní špinavých peněz se poprvé objevil v anglickém tisku až v roce 1973. 
V Oxfordském slovníku anglického jazyka se onen výraz dává do souvislosti s aférou Watergate amerického prezidenta Richarda Nixona, která proběhla v roce 1972. 
V Oxfordském slovníku anglického jazyka se onen výraz dává do souvislosti s aférou Watergate amerického prezidenta Richarda Nixona, která proběhla v roce 1972. 
