Mariánský sloup na náměstí Republiky v Plzni
Na náměstí Republiky v Plzni o rozměrech 193 x 139 metrů (tedy ploše 2,68 ha) je několik dominantních objektů – na severozápadě se nachází Mariánský sloup se zeměpisnými souřadnicemi 49°44′52,52″ s. š., 13°22′38,1″ v. d. /tomu bude patřit následující krátký článek/, na severovýchodě je umístěn chrlič vody se jménem Anděl /jeden ze symbolů z plzeňského znaku stejně jako další dva chrliče/. Na jihovýchodě náměstí tryská voda z Velblouda a na jihozápadě z Chrtice. Náměstí pak dominuje v jeho severní polovině trojlodní gotická katedrála svatého Bartoloměje s nejvyšší věží v Čechách s výškou 102,26 metrů.
Barokní pojetí Mariánského sloupu bylo na dobu svého vzniku (1681) velmi moderní a tehdy ostře kontrastovalo s okolními stavbami. Sochařská výzdoba pochází z dílny plzeňského sochaře Kristiána Widemanna. Jsou zde sochy patrona města Plzně svatého Bartoloměje, českého zemského patrona svatého Václava, patrona proti nebezpečí ohně svatého Floriana, patrona proti morovým ranám svatého Rocha a svaté Rozálie Palermské (v době výstavby dobově oblíbené protimorové patronky). Na vrcholu sloupu je socha svaté Panny Marie s Ježíškem (ta je replikou Plzeňské madony, opukové skulptury pocházející z období konce třetí čtvrtiny 14. století a umístěné na hlavním oltáři v katedrále svatého Bartoloměje).
Původní sochařská výzdoba sloupu byla v roce 1714 obohacena po další morové epidemii (1713) o další sochy – svatého Františka Xaverského, svatého Petra z Alkantary a svaté Barbory.
Mariánský sloup z plzeňského náměstí Republiky je zapsán jako kulturní památka.
