První leden 2021
1. 1. 2021
I letošní 1. leden je významným dnem. Nejen proto, že je to první den v kalendářním roce 2021 vůbec, ale je to den, který téměř celý svět vítá s očekáváním lepší budoucnosti (1. leden není prvním dnem roku v řadě asijských států jako např. Čína, Vietnam…, ale za počátek roku ho neslaví ani islámské země). Čínský lunární nový rok připadá každoročně na nov prvního lunárního měsíce (4-8 týdnů před jarem mezi 21. lednem-21. únorem Gregoriánského kalendáře). Vietnamský nový rok se zpravidla slaví ve stejný den jako Čínský lunární nový rok. V Juliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, je Nový rok 14. ledna Gregoriánského kalendáře. Gregoriánský Nový rok se slaví jako první na ostrově Kiritimati ve státě Kiribati, jako poslední na Americké Samoe v Pacifiku.
Věřme, že pro nás všechny žijící v ČR bude rok 2021 lepším než byly ty předchozí 
(snad si moc nefandím). 
(snad si moc nefandím). Pro Českou republiku znamená tento den připomenutí si již 28. výročí obnovy samostatného českého státu.
1. leden je prvním dnem roku podle Gregoriánského i Juliánského kalendáře. Dnem 1. ledna začínal rok podle kalendáře zavedeného Juliem Caesarem v Římě (45 př. n. l.). Považovat 1. leden za počátek roku se udrželo až do pozdního středověku, a to navzdory odporu římskokatolické církve. Pak byl tento usus (zvyk) na krátký čas zrušen, aby již na sklonku středověku se znovu objevil a od počátku 17. století se začal definitivně uznávat. V Čechách se stal 1. leden počátkem roku nejprve v pražské kanceláři arcibiskupské roku 1366 a teprve od 1. poloviny 16. století se prosadil i obecněji.
Na tento den také připadá historické 220. výročí objevení první planetky nazvané Ceres. 
V roce 1801 italský astronom Guiseppe Piazzi objevil vůbec první planetku, kterou pojmenoval podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres. Tento astronom si založil vlastní observatoř v Palermu a díky svému objevu se pak stal významnou osobou v historii astronomie. Na jeho počest byla tisící objevená planetka pojmenována Piazzia.
V roce 1801 italský astronom Guiseppe Piazzi objevil vůbec první planetku, kterou pojmenoval podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres. Tento astronom si založil vlastní observatoř v Palermu a díky svému objevu se pak stal významnou osobou v historii astronomie. Na jeho počest byla tisící objevená planetka pojmenována Piazzia.Už roku 1596 vyslovil Johanes Kepler myšlenku, že oblast mezi Marsem a Jupiterem není zcela prázdná. I další generace astronomů byly o tomto zcela přesvědčeny. Ale až o dvě století později byly všechny jejich domněnky potvrzeny. Od té doby se ve vesmíru každým rokem našlo několik planet a planetek. Každých 10 let se jejich počet téměř zdvojnásobí.
Cesta Guiseppeho Piazzia k objevu první planetky však nebyla vůbec jednoduchá. Nejsou žádné záznamy o tom, že by se kdy tento řeholník zajímal o astronomii. Na univerzitě v Palermu byl jmenován profesorem matematiky a to ho zcela „vzalo“. Od rána do večera přednášel a věnoval se pouze svým studentům.
Kariéru astronoma zahájil až svou tříletou cestou po Evropě, kdy se setkal s významnými hvězdáři té doby, jakými byli Messier či Cassini. Po návratu do Palerma proto založil vlastní observatoř a zařídil ji těmi nejlepšími přístroji, které si přivezl od samotného Jesse Ramsdena.
Dráhu astronoma započal ověřováním přesnosti Wollastonovy hvězdné mapy. Tato mapa obsahovala řadu chyb, a proto se jeho práce stala velice náročnou a precizní, kdy jednu hvězdu pozoroval třeba i týden.
A právě díky Piazziově píli si dne 1. ledna 1801 všiml čehosi zajímavého – nového objektu ve sluneční soustavě. Ten popsal jako hvězdu s jasností hvězd osmé velikosti. Druhý den však zjistil, že se hvězda pohnula, a tak začal s pozorováním, které trvalo 24 dní se stejným výsledkem. Když se však chtěl dnes už světoznámý astronom pochlubit se svým objevem světu, jeho planetka byla schovaná za Sluncem. Až za rok dne 31. prosince 1801 jeho odhalení potvrdil W. M. Olbers.
Všichni si mysleli, že Piazzi našel osmou planetu naší sluneční soustavy. To však byla mýlka a dnes už všichni víme, že planetka Ceres je největší v pásu mezi Marsem a Jupiterem a je tudíž první objevenou planetkou.
Vybrané historické zajímavosti ke dni 1. ledna:
153 př. n. l. – V římském konzulátním kalendáři se stal 1. leden začátkem roku, do té doby to byl 1. březen.
45 př. n. l. – V Římské říši se začal používat Juliánský kalendář, zavedený Juliem Caesarem.
630 n. l. - Prorok Mohammed se vydal se svými vojsky k Mekce, kterou ta dobyla bez krveprolití.
1502 - V Jižní Americe bylo Gasparem de Lemos objeveno zajímavé území domnělého ústí řeky do moře a tak kapitán do lodního deníku dne 1. ledna 1502 zapsal portugalsky "primeiro de Janeiro", což znamenalo lednová řeka. Byl to sice omyl, řeka to nebyla, ale zátoka, přesto název Rio de Janeiro už městu zůstal. 
1700 – Car Petr I. Veliký zavedl v Rusku juliánský kalendář, který nahradil počítání let podle byzantské éry.
1770 – Marie Terezie vydala nový trestní zákoník. 
1801 – Italský astronom Giuseppe Piazzi objevil první planetku a pojmenoval ji podle římské bohyně plodnosti a úrody Ceres; Království Velké Británie a Království Irska se spojila a vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska.
1808 - Byl zakázán dovoz otroků do USA. 
1831 – Byla založena Matice česká, původně peněžní fond a nakladatelství, nyní společnost pro vydávání české literatury.
1880 - Ferdinand Lesseps se svými dělníky začal stavět Panamský průplav.
1877– Královna Viktorie se stala císařovnou Indie.
1901 – Proběhlo oficiální vyhlášení Australského svazu. Novým hlavním městem byla určena Canberra.
1912 – Byla svržena dynastie Čching a vyhlášena Čínská republika.
1934 - Ostrov Alcatraz u San Francisca se stal americkým federálním vězením. 
1939 – V USA byla založena dnes světoznámá firma Hewlett-Packard.
1941 – 26 států podepsalo ve Washingtonu Deklaraci spojených národů.
1949 – V Československu bylo zavedeno nové krajské uspořádání, které již nerespektovalo dávné zemské hranice a město Zlín bylo přejmenováno na Gottwaldov.
1958 – Vstupuje v platnost Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii.
1969 – ČSSR se stala federací.
1979 – byl zahájen 1. ročník nejtěžšího a nejdelšího automobilového závodu Rallye Dakar (tehdy v Africe, v desátých letech 21. století v jižní Americe a nyní v Saúdské Arábii). Název závodu zůstal tradiční - DAKAR).
1985 - Americký ARPANET se stává Internetem.
1988 – na pro automobilový průmysl významné Rallye Dakar poprvé vyhrál český tým (Loprais, Stachura a Mück) na voze TATRA. Vítězství si Karel Loprais zopakoval s kamionem TATRA i v letech 1994, 1995, 1998, 1999 a v roce 2001.
1990 – Moravské město Zlín se vrátilo ke svému původnímu jménu.
1993 – O půlnoci z 31. 12. 1992 zaniklo Československo a dnem 1. ledna 1993 vznikly dva samostatné státy Česká republika a Slovenská republika.
1999 – Symbolická evropská měnová jednotka ECU byla nahrazena velmi očekávaným eurem (€).
2000 – V České republice vzniklo 14 nových krajů a byla založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Problém Y2K (přechod data na dvojku na začátku letopočtu) se nekonal, počítačový svět jásal.
2002 – Zavedení eurobankovek a euromincí v Evropské unii. 
2006 – Nabylo účinnosti usnesení vlády č. 422/2005, jímž byl prohlášen televizní vysílač a hotel na Ještědu národní kulturní památkou.
Dávné pranostiky z naší historie:
Připadne-li Nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci.
Připadne-li na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Připadne-li na středu, lze očekávat příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med.
Připadne-li na čtvrtek, předpovídá se mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí.
Připadne-li na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti, a dokonce hrozí i válka.
Připadne-li na sobotu, bývá málo obilí, málo větrů, mnoho ovoce, ale také mnoho zimnic.
Připadne-li na neděli, lze očekávat mírnou zimu, úrodné jaro a větrné léto.
Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.
Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.
Novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od půlnoci neúrodu přinášel.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Nový rok ráno nebe rudé – nepohoda, svízel velká bude.
Na Nový rok zrána jasné lesky, prorokují v létě časté blesky.
Je-li Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.
Jestli na Nový rok třeba jen tolik slunka zasvítí, co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný.
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Na Nový rok o slepičí krok.
