ČR, HDP na obyvatele - 2024
Výkon české ekonomiky podle Mezinárodního měnového fondu vychází na 31 543 USD. Jsme na tom o desetinu hůře než Španělsko a Slovinsko. Těsně za námi je Estonsko. Dohání nás rychle rostoucí Litva, naopak před dalšími státy bývalého východního bloku máme bezpečný náskok.
Statistiky MMF se zde hodně liší od čísel v paritě kupní síly, které nedávno zveřejnil unijní Eurostat. Podle Eurostatu je ČR na 91 % průměrné hodnoty zemí EU. Podle výše HDP v tržních cenách, jak je uvádí měnový fond, je ČR na 73 % průměru evropské sedmadvacítky.
Podle Ekonomického deníku z konce března 2025, statistika Eurostatu obsahuje několik nečekaných tvrzení – například to, že Rumunsko je na tom už ekonomicky lépe než Slovensko a Maďarsko. MMF si to nemyslí a řadí Rumunsko stále na předposlední místo. Nejchudší zemí EU zůstává podle všech měřítek Bulharsko. To ale zaznamenalo největší růst HDP za pět let – o 78 % (bez očištění od inflace).
Země EU podle výše HDP na obyvatele (v roce 2024)
|
Země |
HDP/obyva-tele (USD) |
zvýšení za 5 let |
|
Lucembursko |
138 634 |
21,8 % |
|
Irsko |
106 456 |
30,6 % |
|
Dánsko |
72 042 |
21,1 % |
|
Nizozemsko |
68 393 |
27,2 % |
|
Švédsko |
57 625 |
11,8 % |
|
Rakousko |
56 915 |
13,8 % |
|
Belgie |
56 271 |
20,1 % |
|
Německo |
54 990 |
15,5 % |
|
Finsko |
53 326 |
10,2 % |
|
Francie |
46 204 |
14,1 % |
|
Malta |
43 992 |
32,7 % |
|
Itálie |
40 224 |
19,1 % |
|
Kypr |
38 625 |
29,1 % |
|
Španělsko |
35 092 |
18,3 % |
|
Slovinsko |
34 117 |
31,7 % |
|
ČESKÁ REPUBLIKA |
31 543 |
31,4 % |
|
Estonsko |
31 174 |
29,8 % |
|
Litva |
29 339 |
48,7 % |
|
Portugalsko |
28 918 |
24,7 % |
|
Slovensko |
25 925 |
33,5 % |
|
Polsko |
24 810 |
56,3 % |
|
Řecko |
24 716 |
27,9 % |
|
Chorvatsko |
23 989 |
54,1 % |
|
Maďarsko |
23 272 |
36,9 % |
|
Lotyšsko |
23 243 |
34,8 % |
|
Rumunsko |
20 278 |
56,4 % |
|
Bulharsko |
17 588 |
78,1 % |
Mezi další rychle rostoucí ekonomiky patří Polsko, Chorvatsko a Rumunsko. Tyto tři země si polepšily oproti roku 2019 o více než 50 %. Jejich vývoj lze brát jako důkaz, že politika EU zaměřená na snižování rozdílů v ekonomické úrovni členských zemí funguje. Růst v těchto zemích patří k nejvyšším nejen v Evropě, ale i ve světě.
Co se týká bohatších zemí EU, tady je nápadný ekonomický růst zemí, které jsou vhodné pro daňové optimalizace a umisťování sídel mezinárodních firem. Tedy jmenovitě Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Malta a Kypr. Naopak poměrně slabý růst HDP vykazují dvě největší ekonomiky EU – tedy ta německá a francouzská.
Nejbohatší zemí světa zůstává Lucembursko, za ním následují Irsko a Švýcarsko. Nejbohatší mimoevropskou zemí je Singapur. Z velkých ekonomik vedou Spojené státy s 85 812 USD, ve světovém žebříčku na 7. místě.
Nejchudší zemí světa je válkou rozvrácený Jižní Súdán, který na posledním místě vystřídal dlouhodobě nejslabší Burundi.
Nejvyšší růst HDP na obyvatele v letech 2019-2024 vykázala jihoamerická Guyana (o 370 %), které pomohl start těžby ropy v pobřežních vodách. Na dalších místech jsou Gruzie, Arménie, Albánie, Bulharsko a Srbsko. Tyto země si oproti roku 2019 polepšily o 74-93 %.
Nejméně 20 zemí světa je na tom ekonomicky hůře než o pět let dříve Patří mezi ně třeba Nigérie, Republika Jižní Afrika, Thajsko, Libanon, ale překvapivě i Japonsko – hlavně kvůli propadu kurzu yenu k USD.
