Je Kaspické moře mořem?
Kaspické moře se nachází mezi Evropou a Asií. Na jeho březích leží pět států – Rusko, Ázerbájdžán, Írán, Turkmenistán a Kazachstán. Na severu se do něho vlévá řeka Volha, dalšími významnými přítoky jsou Ural, Kura, Těrek, Haraz…
I když je označováno jako moře, není jím v pravém slova smyslu, protože není součástí světového oceánu – z tohoto hlediska je to slané jezero, podobně jako např. Mrtvé moře. Geologicky se jedná o část někdejšího oceánu, která od něj byla oddělena vyzdvižením pevniny. Dno nejhlubších částí Kaspického moře má charakter oceánské kůry a tím se liší od běžných kontinentálních jezer. Dno Kaspického moře tvoří oceánský čedič. Během střídání teplých a suchých klimatických dob se v něm usazovaly sedimenty, zejména halit, díky kterému je voda v jezeru slaná, i když méně než u typického moře.
Kaspické moře leží ve vnitrozemí a díky své rozloze 371 000 km2 je považováno za největší vnitrozemskou vodní plochu na světě. Jeho slanost se pohybuje okolo 12 g/l. To odpovídá přibližně ⅓ slanosti průměrné mořské vody. Nejslanější je voda na jihu u íránských břehů, nejsladší naopak na severu.
Jezero je ze severu na jih 1 200 km dlouhé a průměrně 320 km široké, průměrná hloubka je 184 metrů a maximální hloubka dosahuje 1 025 metrů. Objem vody je 78 000 km³. Rozloha povodí je 3 500 000 km². Hladina leží 28,5 metrů pod úrovní světového oceánu. Mezi jezery je „Kaspik“ největším a nejobjemnějším na světě. Má přibližně o polovinu větší plochu a 3,5krát větší objem než všechna americká Velká jezera dohromady.
Severní část Kaspického moře je v místě, kde se vlévá Volha, poměrně mělké. Místy dosahuje hloubka sotva šesti metrů. Naproti tomu na jihu je nejhlubší – 3. nejhlubší po Bajkalu a Tanganice.
Název získalo od starověkého kmene Kaspijců, který žil podél jeho jihozápadního pobřeží. Psalo se o něm již v egyptských papyrech, nalezených v Elefantině, i v dílech starořímských autorů (jednalo se o národ, který hodně podléhal íránskému kulturnímu vlivu).
V Íránu je jezero nazýváno Mázandaránské moře podle historické provinicie Mázandarán na jeho jižním břehu. Ve starých ruských pramenech se o jezeru hovoří jako o Chvalisově moři. Ve starověku Řekové a Římané jezeru říkali Hyrkánský oceán. A na starých renesančních evropských mapách bychom ho našli pod označením Abbacuchovo moře.
Na počátku oligocénu vzniklo Parathethysovo moře.To bylo velké mělké vnitrozemské moře, které se táhlo od oblasti severně od Alp přes střední Evropu až k Aralskému jezeru ve střední Asii. V polovině středního miocénu došlo k postupnému tektonickému vyzdvižení středoevropských pohoří. Před začátkem pozdního miocénu, asi před 12 miliony lety, se toto moře proměnilo v obrovské slané jezero a v období pliocénu, tedy před asi 5-2 miliony let, se Parathethysovo moře rozdělilo do několika vnitrozemských moří, z nichž některá zmizela počátkem pleistocénu. Jejich pozůstatkem je právě Kaspické moře, dále pak moře Černé a Aralské jezero.
