NASA - program ARTEMIS: 2022-...
Půl století po konci éry programu Apollo zahájila americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka znovu na Měsíc. (Jméno Artemis je po bohyni Měsíce a sestře Apollona).
Mezi lety 1969-1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci sedmi misí Apollo 11-17 12 astronautů - Apollo 13 kolem Měsíce jen proletělo (pro závadu - výbuch jedné z kyslíkových nádrží. Ten poškodil servisní modul...) a šťastně se díky jeho veliteli posádky Jimu Lovellovi vrátilo na Zemi. Naposledy tak vystoupili na povrch našeho souputníka lidé v prosinci 1972. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.
O tom, zda první let programu Artemis bude malý nebo velký krok pro člověka, mohou být spory, ale rozhodně to bude velký krok /zatím/ pro ovečky. Proč? V prvním letu programu nepoletí žádný živý astronaut, ale místo něj poletí plyšová ovce. Jmenuje se Shaun a pochází z televize. I díky jí bude odstartován nový začátek, začátek série zkušebních letů, jejichž vyvrcholením bude opětovné přistání pozemšťanů na naší oběžnici - Měsíci.
Artemis je kosmický program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem je obnovení pilotovaných letů s lidskou posádkou na Měsíc. Program byl zahájen v roce 2017 a je zabezpečován NASA ve spolupráci s několika soukromými partnery. V současnosti (2022) je plánováno přistání na Měsíci nejdříve v roce 2026. Původním cílem bylo přistát na Měsíci do roku 2024 (bylo stanoveno administrativou Donalda Trumpa), ale z důvodu nedostatku financí, epidemie covidu-19, technické náročnosti a soudního sporu s Blue Origin muselo být původní datum přistání odloženo, dále ho odsunuly problémy s motory.
Program je součástí dlouhodobější strategie NASA směřující k vyslání člověka na Mars. Pojmenování mise odkazuje na řeckou bohyni Měsíce Artemis 1.
Dopravu k Měsíci má zajišťovat 98 metrů dlouhá raketa Space Launch System (SLS) společně s kabinou Orion. Po dosažení stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce má posádka přistát na povrchu v lunárním modulu, který má být zajištěn soukromou firmou. Místo přistání se má nacházet v blízkosti jižního pólu Měsíce.
* Loď Orion překonala dosavadní rekord Apolla 13 - uletěla 432 208 kilometrů daleko od planety Země. Tolik nikdy žádná kosmická loď pro přepravu lidí neuletěla.
V říjnu 2019 byla představena nová generace skafandrů, speciálně vyvinutých pro tuto misi Artemis. K soukromým partnerům, podílejícím se na realizaci programu, patří například firmy Northrop Grumman, Lockheed Martin, Boeing, Dynetics, SpaceX a Blue Origin.
V únoru 2021 vláda prezidenta Bidena program Artemis oficiálně podpořila. V dubnu 2021 NASA uzavřela kontrakt se společností SpaceX na vývoj, výrobu a zajištění dvou lunárních přistání (jedno bezpilotní a druhé pilotované) prostřednictvím kosmické lodi Starship.
První let odstartoval (po několika odkladech kvůli technickým problémům) dne 16. listopadu 2022 (v 7.47:44 SEČ z rampy 39B). Vypuštěním SLS byla zahájena horká fáze programu Artemis. Kolik fází bude Artemis mít, zatím není jisté, jasné je jen to, že lidé na měsíční povrch vystoupí při misi Artemis 3, nejdříve v roce 2026.
První krok Artemis 1 obstarala zcela nová raketa a loď. SLS má větší raketové motory na tuhé palivo než měly raketoplány a také používá upravené motory RS-25 na kapalný vodík a kapalný kyslík, známé ještě z dob raketoplánů.
SLS s modulem Orion bez lidské posádky oblétal Měsíc 130 kilometrů nad jeho povrchem. Po úspěšném splnění cílů se po 26 dnech vrátil zpět na Zemi. Modul urazil při této cestě 2,2 milionů kilometrů. Bezproblémový dopad do Tichého oceánu (nedaleko kalifornského San Diega) proběhl dne 11. prosince 2022 kolem 18.40 SEČ.
"Raketu a modul jsme zatížili a otestovali. Donutili jsme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl šéf NASA Bill Nelson.
Ambiciozní plán počítá s kolonií na Měsíci – cílem testovací mise Artemis 1 bylo plně otestovat vše od rakety a modulu, přes fungování řídicího střediska na Zemi, po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkoušelo se také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc bude cílit na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.
Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis 2 obletět Měsíc někdy v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis 3 - na povrchu Měsíce přistanou i dva astronauti. Dalších misí by se podle dohody mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a NASA měli zúčastnit i astronauti z Evropy. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce druhého desetiletí 21. století. Čeká se ale ještě na oficiální rozhodnutí americké agentury i na výsledky předchozích misí.
Cena mise Artemis 1 přesahuje čtyři miliardy dolarů (téměř 100 miliard Kč). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč).
Pozornost při startu byla upřena na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné raketové motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Dvě hodiny po vzletu se odpojí modul Orion, který bude na cestě k Měsíci a zpátky pohánět Evropský servisní modul (ESM). Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti.
Při misi Artemis 1 modul obývaly tři figuríny. Jedna, pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představovala úplné lidské tělo a byla oblečena do oranžového overalu. Usadila se do kapitánského křesla. Další dvě místa obsadila torza figurín vyrobených z materiálů, které napodobovaly lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga byly vybaveny tisíci senzory a detektory, které mimo jiné sledovaly úroveň radiace. Zohar také otestovala ochrannou vestu z Izraele. Na palubě letěla i výše zmíněná ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.
A hodnocení mise? Super práce, jen tak dál!