Kornati
9. 8. 2010
Když Bůh stvořil svět, zůstala mu v dlani ještě hrst bílých kamínků. Vhodil je do Jaderského moře a tak podle legendy vzniklo nejčlenitější středomořské souostroví – Kornati.
To se nachází v severní Dalmácii západně od Zadaru až Šibeniku (15 námořních mil) ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje. Tyto vápencové nebo křídové ostrovy se táhnou téměř rovnoběžně s pobřežními horskými pásy v délce 47,5 kilometrů a šířce 8 kilometrů. Pobřežní čára měří 238 kilometrů.
Některé ostrovy vystupují příkře z moře a mají strmé stěny, jiné jsou skoro úplně ploché. Celkem je jich 147. Na většině ostrovů převládá kamenitý povrch a řídkým porostem. Místy je holokras.
Název Kornati pochází od dávných mořeplavců a byl odvozen od italského slova corona (chorvatsky krune = koruna). Korunou se rozumí příkrá skaliska na vnější straně ostrovů.
Ne všechny ostrovy jsou součástí NP (nepatří do něho skupiny ostrovů kolem Žutu a Situ). Administrativně patří souostroví pod město Šibenik, nejblíže je k souostroví (7 námořních mil) od města Murteru, kde sídlí Správa NP Kornati.
Na těchto jadranských ostrovech byl v bývalé Jugoslávii v roce 1980 zřízen Národní park Kornati. Ten se rozkládá na ploše 223 km² souše i vodní hladiny a patří do něj 89 ostrovů (od největšího Kornatu s výměrou 32,464 km2 a s vrcholkem Metlina – 237 m n. m., až po nejmenší Hrid Grislac s rozlohou 26 m2 a úplně nejmenší Hrid Kalafatin s pouhými 4 m2). Největší ostrov Kornat není trvale obydlen. Jsou na něm jen malá sídla, která slouží pro přechodný pobyt lidí z pevniny (více viz níže). Pro milovníky nahoty zajímavá informace. Nachází se zde několik Naturist Beach /FKK/.
Na některých ostrovech a dokonce i v mělkém moři jsou vidět pozůstatky římských sídel, např. v průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok a Katina jsou v azurové vodě dobře viditelné trosky veliké římské stavby z 1.–2. století, která v římské době stála na pevnině. Sousedním průlivem Vela Proversa prochází hranice národního parku Kornati.
Protože některé ostrovy jsou díky členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům. Na ostrově Piškera (dříve Jadro) ve stejnojmenné zátoce byla ve starém kostelíku Gospa na Piškeri (ze 16. století) partyzánská nemocnice. Ta sloužila pro lehce raněné, vážně ranění byli posíláni na léčení přes ostrov Vis do jižní Itálie.
V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy – Kurnatori. Jsou převážně obyvatelé z ostrova Murter a přivážejí sem své ovce na letní, byť dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto. Na některých ostrovech, kde jsou nevelká polje s červenicí (terra rossa) – asi 5 % plochy, pěstují jejich majitelé vinnou révu, olivovníky, fíkovníky, ananasovníky a někde i ovoce a zeleninu. Na několika místech jsou malé háje přímořských borovic, např. v zátoce Statival.
Problémem, jak už to u ostrovů bývá je, že na nich není pitná voda a proto je nutné ji dovážet z pobřeží do cisteren. K zachytávání dešťové vody slouží nádrže – gustirne. Přirozeným sníženinám, kde se také shromažďuje voda Chorvati říkají lokve. Elektřinu si vyrábějí Kurnatori (tak si říkají obyvatelé Kornatů) pomocí agregátů.
Na Kornatských ostrovech platí velmi přísná pravidla omezující pohyb jak lodí, tak i pěších. Není zde dovoleno rozdělávání ohně, sběr jakýchkoliv kamenů, mušlí a jiných „suvenirů“. Vody kolem Kornatů prosluly v minulosti právě jako bohatá loviště ryb, hlavonožců, vodních měkýšů a jiných mořských živočichů. Unikátní jsou mořské jeskyně s červeným korálem.
Zajímavou slavností na Kornatských ostrovech je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Tento mariánský kostelík (Gospa od Tarca) stojí v Podtarackém zálivu na ostrově Kornat, na jeho jihozápadním pobřeží. Obyvatelé Murteru, ale i jiných ostrovů, sem po staletí směřují vždy 1. července na svých lodích a člunech na pouť k Panně Marii z Taracu, aby ji poprosili o požehnání. Slavnost je přehlídkou krásných lidových krojů, korouhví bratrstev i slavnostních rouch kněží. Slavnost vrcholí bohoslužbou před kostelem a požehnáním všem přítomným.
Každá loď si před vplutím do NP musí pořídit vstupní kartu. Kornatské ostrovy jsou doslova rájem pro jachtaře. Proto byly pro ně vybudovány dvě základny a to ACI Marina Piškera na ostrově Vela Panitula (v NP) a ACI Marina Žut (mimo hranice NP).
Pokud budete trávit své dny volna v severní Dalmácii, určitě využijte možnost vyjet si na výlet na tyto kouzelné ostrovy. Na Kornati se konají v sezóně každodenně většinou jednodenní výlety lodí, které organizují chorvatské cestovní agentury a kanceláře. Hlavními odjezdovými místy plaveb jsou obce a letoviska na ostrovech Murter, Dugi otok, Ugljan a Pašman a lodě také vyplouvají z dalmáckých letovisek jako např. z Čechy velmi oblíbeného Biogradu na moru.
V posledních letech se staly velmi oblíbenými tzv. robinzonské pobyty (Robinzonski turizam). Novodobí Robinzoni jsou na pustých ostrovech ubytováni v rekonstruovaných původních rybářských a pasteveckých domcích daleko od civilizace a mohou se nerušeně věnovat během svého pobytu zde odpočinku a svým zálibám v okolním moři, především pak kouzelnému potápění. Pokud jde o vymoženosti doby, můžete být bez obav, mobilní telefony zde nefungují, není signál. V národním parku můžete také přenocovat v kempu (Ravni Žakan, Levrnaka), pronajmout si pokoj nebo apartmán. Stravování v letní sezóně nabízí 25 restaurací a vinárniček, kde Vám nabídnou především kvalitní domácí pokrmy a mořské speciality. Vyhlášenými jsou kornatské jehněčí maso, raci a krabi. V rámci ACI Marin je obchod s potravinami. Některé užitečné věci lze v sezóně koupit také na loďkách – obchodech, které obeplouvají národní park.
