28. září - Den české státnosti
Den české státnosti je státním svátkem České republiky připadající na 28. září. Je daný zákonem č. 245/2000 Sb.(účinný od 9. srpna 2000), jako připomínka svatého Václava, českého knížete z rodu Přemyslovců, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Státní svátek připadá na den církevního svátku svatého Václava, připomínajícího den jeho zavraždění za účasti jeho bratra Boleslava I. zřejmě roku 935.
Osudným se knížeti Václavovi stal střet s mladším bratrem Boleslavem I., který nesouhlasil s Václavovou politikou spolupráce s nastupující saskou velmocí. Václavova pozice byla oslabená také faktem, že neměl následníka, zato Boleslav I. už měl dva syny. A to v desátém století znamenalo hodně.
Boleslav I. pozval svého bratra Václava na hostinu při příležitosti svátku svatých Kosmy a Damiána, k sobě do Boleslavi. Druhý den ráno, ještě před rozedněním, se Václav vydal na ranní pobožnost. Cestou zpátky potkal bratra Boleslava I. a řekl mu: „Včera jsi nám pěkně posloužil, Bůh ti to oplať.“ A Boleslav I. mu odpověděl: „A dnes ti chci takhle posloužit!“ a podle ho udeřil mečem do hlavy! Způsobil mu ale jen menší poranění. Václav v obraně mu hbitě vytrhl meč a odhodil ho stranou, protože nechtěl zbytečně prolít bratrovu krev. Nato Boleslavovi družiníci Václava napadli a zákeřně zavraždili.
Již během 10. století se z Václava stal katolický světec a patron české země. Začaly mu být zasvěcovány kostely a ze Staré Boleslavi se později stalo poutní místo.
Československým svátkem se 28. září stalo na základě zákona č. 65/1925 Sb. (účinného od 15. dubna 1925, který ho zařadil mezi památné dny). V roce 1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Památným dnem zůstalo 28. září i během Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1945 i v dalších letech až do 1. ledna 1952, odkdy již výročí Václavova zavraždění podle soudruhů svátečním dnem nebylo potřeba /proč oslavovat čísi smrt, že? Internacionalisté měli přece své modly - Marxe, Engelse, Lenina, Stalina, Gottwalda, Zápotockého. Jak ubohé/.
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je město v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Žije zde kolem 20 000 obyvatel. Obec vznikla jako souměstí v roce 1960 administrativním sloučením měst Brandýs nad Labem a Stará Boleslav a má mezi současnými městy nejdelší název. Historická jádra Brandýsa nad Labem i Staré Boleslavi jsou od roku 1992 městskými památkovými zónami.
Po předání moci koncem roku 1989 vznikla iniciativa usilující o opětovné zařazení svátku svatého Václava mezi státní svátky. První politickou stranou, která to na začátku 90. let 20. století navrhla, byla Koruna Česká. Vyhlášení 28. září státním svátkem bylo nakonec navrženo při přípravě nového svátkového zákona, a to na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 24. března 2000. Výbor zvolil pro státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“. Při druhém čtení návrhu zákona se k tomuto dni vyjádřil nejprve premiér Miloš Zeman [narozen 28. 9. 1944], který svátek s ohledem na historický kontext nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Nakonec na základě přijatého nového svátkového zákona č. 245/2000 Sb., s účinností od 9. srpna 2000, se 28. září stalo českým státním svátkem pod názvem Den české státnosti.
Událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Ta se v současné podobě koná od roku 2003. Již tradiční akce navázala na tradiční starší poutě. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na staroboleslavském Mariánském náměstí (do roku 1990 nesoucím název Václavské náměstí).
