Šumavská Prsa Matky Boží
Šumavská Prsa Matky Boží
Dvojvrchol Ostrého dosahuje skoro do třinácti set metrové nadmořské výšky – Velký Ostrý 1293 m n.m. a Malý Ostrý 1266 m n. m. a nalézá se na hranici s Bavorskem. Podle tvaru hor se mu lidově říkává „Prsa Matky Boží“.
Velký a Malý Ostrý jsou úžasné šumavské hory. „Po pravé ruce máme rozeklaný hřbet Jezerní hory, vládkyně těchto končin. Mohli jsme ji a další obry šumavského pohoří zahlédnout dřív, cestou skrz střední úhlavské údolí. Obyvatelé tohoto kraje znají ten pohled nejdůvěrněji a kdykoliv stočí zrak k vrcholkům, zahaleným v mracích, napadne je prastaré lidové pojmenování – Prsa Matky Boží“. Tak popsal Karel Klostermann tehdejší atmosféru ve své knížce Črty ze Šumavy.
Hranice a jimi procházející obchodní stezky bylo nutné před loupežníky chránit již v dávno minulých dobách. Proto i ve vysokých šumavských polohách, které nebyly trvale osídleny, vznikaly malé strážní a opěrné body.
Mezi německou a železnorudskou stezkou stál na bavorsko-české hranici, těsně pod vrcholem Velkého Ostrého na místě dnešní horské chaty hrádek, který zde byl již od konce 13. do 14. století (hrádek bez hospodářského zázemí a v extrémní nadmořské výšce mohl mít jedině pozorovací funkci). Zásobování tohoto místa muselo být v tehdejší době velmi náročné, v zimě díky množství sněhu téměř nemožné.
To však bylo ještě dávno v době, kdy se po Šumavě dalo pohybovat volně bez omezení. Nebyl zde žádný ostnatý drát, ani žádný pohraničník se psem, žádný „park“ chránící všechno možné i nemožné. Po „Únoru 1948“ se díky soudruhům politická situace změnila a na více jak půl století sem byl vstup znemožněn! Až po roce 1990 se situace vrátila do normálu a na krpál jako hrom bylo možné znovu vystupovat /viz níže/.
Z vrcholu Ostrého je přenádherný výhled na obě strany státní hranice do okolní lesnaté krajiny, např. na Jezerní Horu, Špičák, Pancíř, Prenet a údolí Úhlavy a někdy dokonce až na město Klatovy.
Podle legendy poblíž Ostrého žil kdysi myslivec, který byl vynikajícím střelcem. Jeho zásahy byly naprosto přesné (Robin Hood by mu býval mohl závidět). Touto pověstí se nechal inspirovat hudební skladatel Carl Maria von Weber (1786-1826) pro zkomponování opery Čarostřelec (jedné z nejslavnějších z období romantismu).
A jak se dostat náročným výstupem na samý vrchol Ostrého? Lze stoupat po modré značce z Hojsovy Stráže (asi 12 kilometrů) nebo ze železniční stanice Hamry-Hojsova Stráž (cca 9 a půl kilometru). Nebo ze Špičáckého sedla po žluté značce, ze které po třech a půl kilometrech u Černého jezera je třeba odbočit na červenou značku, po pěti a půl kilometrech dojít na rozcestí Stateček pod Ostrým a odtamtud následuje dvou a půl kilometrů drsný krpál na vrchol (tedy celkem jedenáct a půl kilometru). Další možností je vyjít ze Železné Rudy po červené značce podél jezer (Čertova a Černého) a ujít asi 16 kilo-metrů. Při cestě od Černého jezera se za odměnu můžete potěšit pohledem na vodopád Bílá Strž. Velmi pěkný výstup je možný i z německé strany.
Velký Ostrý a jeho šumavské okolí jsou nádhernými místy, na které jen tak po zdolání nezapomenete.
