Jan Hájek - web-based sites

V roce 1998 jsem měl to štěstí, že jsem se na přelomu září a října dostal poprvé v životě (a asi i naposledy) téměř do středu Pacifiku jižně od obratníku Raka.  Rok předtím jsem byl „jen“ na jeho západním pobřeží u Tasmanova moře v Austrálii.  Tentokrát jsem navštívil ostrov Oahu, bydlel na Waikiki a koupal se v této „pramenité vodě“ (waikiki v českém překladu), pohlédl do očí slavnému králi Kamahamahaovi, „mlsal“ ananasy v Dole Pineapple Helemano Plantation a pohyboval se podél 158. poledníku z. d. (více viz níže v textu). Neuvěřitelné se stalo skutečností. 

        Havajské ostrovy leží uprostřed Tichého oceánu, téměř 3 900 kilometrů od západního pobřeží USA. Táhnou se v délce 2 500 kilometrů od jihovýchodu k severozápadu. Tzv. Hlavní skupina je tvořena osmi ostrovy: Hawaii (Velký, též Orchidejový, ostrov), Kahoolawe (neobydlený), Maui (Ostrov údolí), Lanai (Ananasový ostrov), Molokai (Přátelský ostrov), Oahu (Hlavní ostrov), Kauai (Ostrov zahrad) a Niihau (Ostrov soukromí). Severozápadně od této skupiny se prostírá v délce téměř 2 000 kilometrů několik desítek menších ostrovů a přes 150 malých ostrůvků, atolů a útesů. Celková rozloha souostroví představuje 16706 km².

        První Evropan – britský mořeplavec James Cook u Havajských ostrovů přistál dne 18. ledna 1778. Bohužel o rok později ho zde pod šípy domorodců zastihla smrt. První američtí misionáři sem přijeli koncem března 1820. Přivezli s sebou křest’anství lidem, kteří nepřestávali věřit ve staré bohy. Tito misionáři byli první z několika vln migrací, které následně vedly ke zkosmopolitnění obyvatelstva. Vypukly četné války a obyvatele těžce zasáhly nemoci zavlečené přistěhovalci. Zkázu dovršil alkohol a opium. Za 100 let poklesl počet původních obyvatel na pouhou osminu. Pro vznikající cukrové plantáže (licenci pro ně získali Američané v roce 1876) bylo proto nutné dovážet levné pracovní síly. Těmi byli Číňané, Japonci, později pak Filipínci, Korejci a další. Nepříznivý vývoj se podařilo překonat až začátkem 20. století, kdy již byla rozvinutá produkce cukrové třtiny, ananasů aj. Přístav Pearl Harbor, napadený nečekaně Japonci 7. 12. 1941, se stal důvodem k zapojení USA do II. světové války. Po válce se ostrovy začaly rychle ekonomicky rozvíjet, a to ve stále větší míře díky cestovnímu ruchu, zejména občanů USA, ale i z Evropy a Japonska.

        Všechny části souostroví jsou sopečného původu. Jde o štítové sopky pocházející z oblasti riftové zóny, která je spojena se žhavými tekutými hmotami zemského pláště. Nejznámějšími havajskými sopkami jsou Mauna Kea (4201 m n. m.) a Mauna Loa (4171 m n. m.), obě leží na ostrově Hawaii. Typickým druhem lávy je tu láva provazová, označovaná jako pahoehoe (láva, po níž se dá chodit bosou nohou). Vzniká při teplotě 1 100 stupňů Celsia. Jiným druhem je řídká, tekutá láva (lze sledovat vystřikování lávových fontán) vznikající při teplotách okolo 500-800 stupňů Celsia. Dalším vulkanickým typem krajiny jsou tufové sopky. Leží vždy blízko pobřeží a jsou poměrně nízké. Nejznámější tufovou sopkou je Diamond Head (232 m n. m.) jihovýchodně od Honolulu. Mezi tufy tu lze nacházet obsidiány; zajímavé jsou též tenké lávové jehlice a stébla (tzv. Peléiny vlasy a slzy) vzniklé prudkým ochlazením magmatu. 

        Na klima Havajských ostrovů má největší vliv působení stálých větrů – severovýchodních pasátů, které přinášejí vydatné srážky. V zimě se pasáty stáčejí k jihu, na ostrovy vanou teplé a suché jižní a jihozápadní větry. Uplatňuje se i studený Kalifornský proud. Ten mírně ochlazuje klima. Ve srážkách jsou značné rozdíly mezi návětrnými a závětrnými stranami ostrovů. Návětrná severní a východní úbočí mají srážky od 1500 do 6 000 milimetrů za rok, závětrná jižní a západní úbočí dostávají jen 500 milimetrů. Návětrná hora Walaleale na ostrově Kauai měla v posledních deseti letech průměrný spad 12 300 mm srážek, tj. spolu s indickým Ásámem nejvíce na světě. 

        Vlhké tropické lesy na návětrných úbočích jsou typické rozmanitostí druhů vegetace. V pralesích severovýchodních svahů s nadmořskou výškou přes 2 000 metrů rostou palmy, myrty, pryšce. Na závětrných stranách je step a křoviny.

        Mezi půldruhým milionem obyvatel Havajských ostrovů převažují běloši amerického a evropského původu (40 %), Japonci tvoří asi 30 %, Filipínci 12 %, Číňané 7 %. Původních Havajců zbylo již jen okolo 10 000, nejvíce jich žije na ostrově Niihau.

        Moje putování po ostrově Oahu po přistání na Honolulu International Airport a následném ubytování se v hotelu začalo tradičním poznáváním – prohlídkou města. V Honolulu jsem navštívil bývalý královský palác. Pak jsem velkoměstské prostředí opustil a vydal se na nedalekou sopku Diamond Head. Odtud byl úžasný pohled na havajské hlavní město. Dále jsem postupně navštívil přírodní parky na Oahu: Koko Head Park, Sea Life Park a konečně Kailua Beach Park. Odtud jsem mezi pobřežím a pohořím Koolau (výška přes 3000 m n. m.) projel do města Láié, kde jsme navštívil Polynéské kulturní centrum. Z řady vyhlídek na severu ostrova jsem pozoroval surfaře, jak využívají pro své sportovní adrenalinové vyžití obrovských vln typických právě pro pobřeží Oahu. Po dosažení nejsevernějšího bodu ostrova jsem shlédl vodopády Waimea Falls a pak již vedla moje cesta k největším ananasovým plantážím Helemano. Po prohlídce a sladké ochutnávce jsem zamířil do botanické zahrady u osady Wahiawa. V dalších dnech jsem jednak relaxoval (před nastávajícím zimním semestrem na fakultě to bylo nanejvýš vhodné) na pláži Waikiki, jednak pokračoval v prohlídce honolulské aglomerace. Navštívil jsem mj. Biskupské muzeum, státní Kapitol, stadion Aloha, Pearl Harbor (s památníkem USS Arizona Memorial) i další místa okolo zátoky Mamala (Pearl City, Waipahu, Ewa Beach). Bylo to fantastické, ani jsem večer nemohl z tolika zážitků usnout, ale vzhledem k ceně ubytování jsem se překonal.  Nyní bych si dovolil charakterizovat stručně ostrovy Hlavní skupiny: 

Hawaii je nejmladším, největším (10 438 km²) a nejvyšším z výše charakterizovaných ostrovů. Dal název celému souostroví. Střed ostrova vyplňují sopky Mauna Kea (4201 m n. m.) a Mauna Loa (4171 m n. m.). Měřeno ode dna oceánu je Mauna Kea vysoká téměř 9 kilometrů a jde tedy vlastně o nejvyšší sopku na světě. Její nejvyšší polohy pokrývá po celý rok sníh. Sopka Kilauea na východě ostrova je vysoká 1247 m n. m., na severozápadě Kohala má 1678 m n. m., západní Hualalai dosahuje 2515 m n. m.  Nejaktivnější je Kilauea, soptící téměř neustále. Bohužel jsem neviděl, byl jsem jen na Oahu a již mě nezbýval čas.

Kahoolawe má plochu 117 km² a dosahuje výšky 450 m n. m. Je téměř bez vegetace, převažuje suchý rudý písek. Již několik desetiletí slouží jako terč pro cvičné bombardování letectva a válečného námořnictva USA.

Lanai je ostrov tvořený štítovým vulkánem vysokým 1027 m n. m. Z kráteru Palawai na jihozápadním úbočí vytéká občas láva. Ostrov má rozlohu 365 km².

Molokai je starý 1,3-1,8 mil. let. Sopečné pohoří na severu ostrova dosahuje výšky 1 515 m n. m. Rozloha ostrova je 673 km². 

Oahu (1 564 km²) vznikl před zhruba 3 miliony let. Na jihovýchodním pobřeží je hluboká přírodní zátoka Mamala s přístavem Pearl Harbor.

Niihau má jako základ štítovou sopku vysokou 390 metrů. Rozloha ostrova je 186 km².

        Tolik stručná charakteristika, získat více informací už je na Vás. Stačí málo, jak říkají Východočeši: „Přijďte pobejt“.