Bílá strž na Šumavě
Šumavu zdobí mimo jiné i kaňon Bílého potoka s atmosférou starého šumavského Královského hvozdu s přírodní rezervací i půvabným několika stupňovým šumavským vodopádem.
Nacházíme se v nadmořské výšce 940 metrů nad mořem v Královském hvozdu na Železnorudsku, jen několik kilometrů od lyžařského střediska Špičák a nedaleko od Černého jezera, které je největším ledovcovým jezerem na Šumavě. Jsme v horském hřbetu na státní hranici s Německem. Ten má stále atmosféru starých šumavských lesů (dříve než je člověk přeměnil k obrazu svému - ekonomickému).
Na konci 200 metrů dlouhé stezky na nás čeká pohled do kaňonu, kterým teče Bílý potok. Ten pramení o 250 metrů výše nedaleko Černého jezera. V místech, kde protéká přírodní rezervací, se na něm vytvořil nejznámější šumavský 13 metrů vysoký vodopád – Bílá strž. Jeho bílá pěnící voda se tu hrne hlubokým příkrým údolím na severním svahu hraničního hřebene. Potok na zhruba 300 metrové vzdálenosti překonává 100 výškových metrů. Ve volné cestě mu stojí balvany /erodované obří hrnce/ a padlé stromy (do koloběhu přírody zde člověk nezasahuje). Na několika místech voda padá také přes převisy a skály a vytváří běloskvoucí menší či větší kaskády a peřeje.
Vodopádů je na Šumavě několik - například Lukášovy vodopády, Černá strž a již na německé straně největší šumavský Riessloch (55 metrů) dostupný z nádherného městečka Bodenmais.
Bílá strž není jen potokem s vodopády. Jde hlavně o přírodní rezervaci (byla vyhlášena v roce 1972 a má rozlohu skoro 80 hektarů. Široká je 400-500 metrů a z části ji tvoří les pralesovitého charakteru a většinu rozlohy pokrývá přírodní smíšený les se smrky, buky a jedlemi různého stáří). Nejstarší stromy v rezervaci pocházejí z období kolem roku 1760. Tehdy v okolí Bílého potoka rostl ještě původní šumavský prales a byla tady část území odlesněna díky těžbě dřeva. Nešlo ale o úplné odlesnění a zřejmě tu přežila nejmladší generace původních smrků a z té vzešly právě nejstarší stromy současné rezervace.
Správa Národního parku Šumava v rezervaci nechrání pouze stromy. V Bílé strži mají hodnotu i mnohem menší rostliny. Roste zde zvláště chráněný vranec jedlový. A do seznamu ohrožených rostlin patří i plavuň pučivá.
Z Bílé strže se můžete vydat po červené turistické značce například na 4 kilometry vzdálené Černé jezero a 6,5 kilometru vzdálené Čertovo jezero (do centra města Železná Ruda je to asi 12 kilometrů a 8 kilometrů k rozhledně na Špičáku). Zajímavostí je, že mezi jezery prochází hlavní evropské rozvodí. Černé jezero ústí přes Úhlavu, Berounku, Vltavu a Labe do úmoří Severního moře, Čertovo jezero do povodí Dunaje a tedy do úmoří Černého moře.
Obrácený postup je vydat se ze železniční stanice Hamry-Hojsova Stráž po modré turistické trase procházející přes obec Hamry na rozcestí Pod Statečekem a odtud po žluté trase k Bílé strži. V zimě kolem strže vedou i lyžařské běžecké trasy.
Na Špičáku na železniční trati číslo 183 je Špičácký tunel, dlouhý 1747 metrů (postaven byl v 70. letech 19. století). Při jeho stavbě zahynula řada dělníků z Bosny, Chorvatska a Itálie (jsou pochováni na hřbitově „Barabů“ mezi Špičákem a Železnou Rudou). Až do nedávna, do výstavby Ejpovického tunelu (4150 metrů) v Plzni-Doubravce na železniční trati 170 z Plzně do Prahy byl nejdelším český železničním tunelem.
