Státy světa jsou tvořeny z většiny republikami, necelá čtvrtina jsou monarchie. Vzhledem k tomu, že monarchií je podstatně méně, budu se věnovat, především ve druhé části článku, jim.
Republika (z latinského res publica – věc veřejná) je stát, v němž je hlava státu (obvykle prezident) volena na určité volební období, ne tedy doživotně (výjimkou bývali „socialističtí“ prezidenti ve druhé polovině 20. století. Ti asi museli nést svůj úděl za trest za to, jak se chovali ke svým spoluobčanům). V některých republikách je počet volebních období prezidenta omezen, v některých nikoli. Podle způsobu vlády (dělba moci) lze rozlišit republiky na prezidentskou – vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (například USA), poloprezidentskou – vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má obsáhlé pravomoci (například Francie), parlamentní – vláda je odpovědná parlamentu, hlava státu je volena parlamentem a má omezené pravomoci (například ČR).
První republiky vznikly v antickém Řecku a Římě. Jejich forma byla omezena volebním právem, které se vztahovalo na vyšší vrstvy obyvatelstva (šlechtu), v některých případech bylo volební právo udělováno všem občanům republiky (mezi občany se však počítala jen část svobodných mužů). Antické republiky spolu s demokratickou formou státního zřízení zaznamenaly největší rozvoj v nejvýznamnějších řeckých městských státech (např. v Athénách) později v Římě. Období římské republiky bylo de facto ukončeno za Gaia Julia Caesara. Ve středověku se republiky rozvíjely ve velmi omezené míře v městských státech, zejména v Itálii (např. Benátky), které však měly víceméně status monarchie). Od 19. století došlo postupně k vytvoření republik ve většině států v Evropě a v Americe. Od konce druhé světové války se počet republik zvyšuje, monarchií ubývá.
A co je monarchie? Je to vlastně opak republiky. Slovo monarchie pochází z řeckých slov monos („jeden“) a archein („vládnout“). Monarchie doslova znamená „vláda jednoho“. Význam slova monarcha je ovšem dnes poněkud jiný. Označujeme tak typ vlády, kde v čele vlády stojí panovník či panovnice. Monarcha vládne obvykle doživotně a obvykle dědičně. Existují ovšem i monarchie, kde se monarcha volí.
Monarchie se někdy dělí na absolutní (absolutistické), parlamentní (parlamentární) a konstituční, jindy pouze na absolutní a konstituční. Teoreticky je rozdíl mezi konstituční a parlamentní monarchií v tom, že v parlamentní monarchii je moc monarchy omezena parlamentem (např. ve Spojeném království), zatímco v konstitučních monarchiích je moc panovníka omezena ústavou. Ale i Spojené království má fakticky ústavu, i když ne psanou.
V absolutní monarchii vládne monarcha neomezeně, zatímco v konstituční monarchii je jeho moc omezena (ústavou, parlamentem či jinými orgány). V praxi je někdy obtížné určit, co je monarchie a co republika. Tak například Vatikán je obvykle považován za absolutní monarchii. Zatímco o absolutní povaze moci hlavy státu, papeže, lze jen těžko pochybovat, je otázkou, jestli je možné papeže, který je volen sborem kardinálů, považovat za monarchu. Naopak existují ve světě republiky, kde sice hlavou státu je volený prezident, avšak ten svůj úřad zastává, jak již bylo výše zmíněno, doživotně a po jeho smrti nastupuje do prezidentského úřadu jeho syn. Takové republiky jsou většinou diktatury, v jistém smyslu se však chovají jako monarchie. Jako příklad uvádím KLDR nebo Sýrii, kde po zemřelém diktátorovi nastoupil do úřadu jeho syn (v obou případech byl ovšem formálně do úřadu zvolen). Někdy je obtížné určit hranici mezi konstituční a absolutní monarchií (různé prameny zařazují různě například Omán, Katar nebo Svazijsko).
Níže uvádím seznam současných monarchií ve světě. Nejvíce jich je v Asii a Evropě (po 13), v Severní Americe 10, Austrálii a Oceánii 6 a v Africe jen tři. Jediným obydleným kontinentem, kde není žádný nezávislý stát monarchií je Jižní Amerika.
V následujícím výčtu nezávislých konstitučních monarchií je hlavou všech království, psaných modře britský panovník, tj. v současnosti britská královna Alžběta II. Konstitučními monarchiemi v rámci Commonwealthu jsou: Antigua a Barbuda (od 1. 11. 1981), Austrálie (od 6. 2. 1952), Bahamy (od 10. 7. 1973), Barbados (od 30. 11. 1966), Belize (od 21. 9. 1981), Grenada (od 7. 2. 1974), Jamajka (od 6. 8. 1962), Kanada (od 6. 2. 1952), Nový Zéland (od 6. 2. 1952), Papua-Nová Guinea (od 6. 2. 1952), Svatá Lucie (od 22. 2. 1979), Svatý Kryštof a Nevis (od 19. 9. 1983), Svatý Vincent a Grenadiny (od 27. 10. 1979), Šalamounovy ostrovy (od 7. 7. 1978), Tuvalu (od 1. 10. 1978) a Spojené království Velké Británie a Severního Irska (královna Alžběta II. od 6. 2. 1952).
Černou kurzívou psané státy jsou volené konstituční monarchie: Andorra je knížectvím. V čele jsou biskup Joan Enric Vives i Sicilia (od 12. 5. 2003) a francouzský prezident Nicolas Sarcozy (od 16. 5. 2007). Zajímavostí je neplatnost původního významu slova monarcha /„vláda jednoho“/, protože monarchové jsou dva. Zvláštní je také fakt, že francouzský prezident je zároveň monarchou.Také Kambodža je královstvím. Král se jmenuje Norodom Sihamoni a vládne od 29. 10. 2004. I Malajsko je královstvím. Králem je Mizan Zainal Abidin od 13. 12. 2006. Do této kategorie patří i Spojené Arabské Emiráty – volená konstituční monarchie, v jejím čele ale stojí prezident Khalifa bin Zayid Al-Nuhayyan od 3. 9. 2004.
Státy psané zeleně velkými písmeny jsou absolutistické monarchie: BRUNEI je sultanátem v čele se sultánem Hassanalem Bolkiahem (od 1. 1. 1984). Také OMÁN je sultanát. V jeho čele je sultán Qaboos bin Said al-Said od 23. 7. 1970). SAÚDSKÁ ARÁBIE je královstvím. Králem je Abdalláh bin Abd al-Aziz Al Saud od 1. 8. 2005). VATIKÁN je volená absolutistická monarchie, v jejím čele stojí od 24. 4. 2005 papež Benedikt XVI.
SVRCHOVANÝ ŘÁD MALTÉZSKÝCH RYTÍŘŮ je podle mezinárodního práva suverénním nestátním subjektem bez vlastního území. Jde o monarchii v čele s velmistrem Maltézského řádu. V současné době jím je od roku 1988 Fra. Anderew Willonghby Ninian Bertie. „Řád“ je nezávislý od roku 1099, mezinárodně je uznáván od 28. 1. 1961, má dvě malá exteritoriální území. Sídlí od roku 1834 v Římě v Maltézském paláci na Via Condotti 68. Zde sídlí nejvyšší představitel Řádu. Dalším sídlem je Villa Malta na Aventinu. Zde sídlí římský velkopřevor a velvyslanectví Řádu u Svatého Stolce (Vatikánu) a Italské republiky. Dále Johanité vlastní pevnost St. Angelo na břehu zálivu Grand Harbour na Maltě ve Středozemním moři. Pevnost je od roku 2000 duchovním střediskem bez stálých obyvatel, slouží např. pro přespání členů Řádu při jejich jednání na Maltě.
Mezi zbývajících 20 konstitučních monarchií patří Bahrajn (království, králem je Hamad bin Isa al-Khalifa od 6. 3. 1999). Také Belgie je královstvím s králem Albertem II. od 9. 8. 1993), i Bhútán je království, králem je Jigme Khesar Namgyel Wangchuck od 14. 12. 2006). Také Dánsko je královstvím s královnou Markétou II. od 14. 1. 1972). Japonsko je jediným císařstvím. Císařem je Akihito od 7. 1. 1989. Jordánsko je královstvím, král se jmenuje Abdulláh II. a vládne od 7. 2. 1999). Katar je emirát, emírem je Hamad bin Khalifa al-Thani od 27.6.1995. Také Kuvajt je emirát s vládnoucím emírem Sabah al-Ahmad al-Jabir al-Sabahem od 29. 1. 2006. Lesotho je africké království s králem Letsiem III., vládnoucím od 7. 2. 1996. Lichtenštejnsko je knížectví, vládnoucím knížetem je Hans Adam II. od 13. 11. 1989). Lucembursko je velkovévodství, velkovévoda se jmenuje Henri II. a vládne od 7. 10. 2000. Dalším africkým královstvím je Maroko. Králem je od 30. 7. 1999 Muhammad VI. Monako je knížectvím, v čele je kníže Albert II. od 6. 4. 2005. Nizozemsko je království, královnou je Beatrix od 30. 4. 1980. Norsko je také království, králem je od 17. l. 1991 oblíbený Harald V. Třetím africkým královstvím je Svazijsko. Králem je Mswati III., panuje od 25. 4. 1986. Španělskému království vládne král Juan Carlos I. od 22. 9. 1975. Švédské království má v čele od 19. 9. 1973 krále Carla XVI. Gustafa. Thajské království má nejdéle vládnoucího panovníka současnosti. Je jím král Ráma IX. /Phumiphon Adunyadet nebo Bhumibol Adulyadej/, který vládne už od 9. 6. 1946. Království Tonga vládne od 11. 9. 2006 král George Tupou V.
Ke konci července 2010 je ze 196 nezávislých států světa 45 monarchií. Zatím poslední změnou vlády prošel Nepál. Dne 28. května 2008 nepálští zákonodárci oficiálně zrušili monarchii a zemi prohlásili republikou, čímž ukončili 239 let dlouhou vládu monarchie. Nově zvolené shromáždění, vedené bývalým komunistickým povstalcem, přijalo na svém prvním zasedání toto usnesení drtivou většinou. Král Gyanendra dostal patnáct dnů na opuštění paláce. Král odstoupil v červnu 2008 a v červenci 2008 byl zvolen první prezident Nepálu Girija Prasad Koirala. Ten je současně i předsedou vlády.