Velikonoční svátky
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími svátky křesťanů. 
Žádné svátky nejsou zásadnější, žádné nejsou radostnější než svátky jara. Velikonoce v sobě nesou naději, utrpení se mění ve vykoupení. Vigilie - oslavy vzkříšení Ježíše Krista, jsou nejpodstatnější částí Velikonoc.
Velikonoce se slavily již v době předkřesťanské. Určování Velikonoc bylo stanoveno na církevním koncilu v Nicaeji v roce 325 n. l. a vycházelo z Nového zákona. Pohané těmito svátky vítali jaro a začátek zemědělských prací.
Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně Sluncem a Měsícem (slunovrat a úplněk). Od počátku se křesťané snažili oddělit Velikonoce od židovského pesahu, vedly se spory i o datum svátku mezi Alexandrií a Římem.
Vychází se ze zásady slavit Velikonoce v neděli po jarní rovnodennosti a po prvním jarním úplňku. 
Proto může být Velikonoční neděle v rozmezí od 22. března do 25. dubna.
A jak probíhá Svatý (Pašijový) týden? Květná neděle – jarní neděle před Velikonocemi připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali zelenými ratolestmi. Modré pondělí je nazváno podle modré látky, která se vyvěšuje v tento den v kostele na oltáři. Mnozí lidé nepracovali, měli „modré pondělí“. 
Žluté (někdy se používá šedivé) úterý je dnem, kdy hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny. Škaredá středa je den, kdy Jidáš zradil Krista. V tento den se vymetaly komíny (proto se jí také jinak říká sazometná). Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce. K jídlu se podávají luštěniny – čočka nebo hrách. Zelený čtvrtek je dnem poslední večeře Páně, při níž se Ježíš loučil se svými apoštoly a při níž ustanovil svátost Ježíšova Těla a Krve; zelený podle zeleniny, kterou jedí Židé v tento den. U nás se tento den brzy vstává, omývá se rosou, protože ta brání proti onemocnění šíje i dalším nemocem. Hospodyňky kdysi zametaly dům ještě před východem slunce, aby se v domě nedržely blechy. K obědu se jí špenát nebo zelí, aby byl každý z nás zdráv po celý rok. Na Zelený čtvrtek se chodilo do lesa a trhaly se fialky. Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v tento den užívalo. Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy – podle tradice při Gloria večerní mši, pak „odlétají do Říma“ pro požehnání od papeže. Zvony poté nahrazují řehtačky, klapačky až do Bílé soboty, kdy zvony znovu zazní. Velký pátek je dnem křížové cesty a ukřižování Ježíše Krista. Proto je dnem smutku, nekonají se bohoslužby, jen se zpívá a čtou se texty, odhaluje se a ctí svatý kříž. Výzdoba kostelů je tento den velmi chudá, bez květin, bez svící na oltáři. Velký pátek je postním dnem – postem od masa a újmy v jídle. V tento den se nepracovalo na poli ani v sadu, nepralo se prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve. Bílá sobota připomíná Ježíšovo přebývání v hrobě. Sobota se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli v tento den křtěni. Před kostely se tento den zakládá takzvaný nový oheň (pálení Jidáše). Z ohořelých dřívek se dělaly křížky a nosily se na pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se sypaly louky. Na Bílou sobotu se také bílilo, uklízelo. Připravovalo se na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční. Pekly se mazance a velikonoční beránci, pletly se pomlázky z vrbového proutí, zdobila se vajíčka. Bílá sobota je dnem modliteb, rozjímání a půstu. Skončením Bílé soboty půst končí, večer po setmění se slaví předvečer (vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Jí se sváteční pokrmy.
Velikonoční neděle /nastat může nejdříve 22. března, nejpozději 25. dubna/ - (Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční) je dnem, kdy došlo ke vzkříšení Ježíše Krista. Mrtvý Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Světily se velikonoční pokrmy – čerstvě upečený beránek, mazanec, vajíčka, chléb a víno. Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Velikonoční pondělí (někdy se označuje jako červené pondělí) se považuje za den kolední, je pomlázka, mrskut (chlapci předají děvčatům část jarní svěžesti vrbového proutí). Za „šlehačku a vinšování“ dostávají od děvčat kraslice (malovaná vajíčka). Věřící prožívají oktávu, týdenní radost z vykoupení. Oktáv připomíná velikost a význam Kristova vzkříšení. Z hlediska církevního se ale již nejedná o významný den.
** Na Slovensku se děly věci 
– podle nového vydání Římského misálu /základní liturgické knihy římskokatolických bohoslužeb/ - platí od 1. ledna 2022 - Květná nebo také Pašijová neděle se přejmenovala na Palmovou neděli, ze Zeleného čtvrtka se stal Čtvrtek Svatého týdne a z Velkého pátku Pátek utrpení Páně.
Změny názvů dnů velikonočních svátků:
Původní název - Nový název
Květná neděle - Palmová neděle
Zelený čtvrtek - Čtvrtek Svatého týdne
Velký pátek - Pátek utrpení Páně
Bílá sobota - Svatá sobota
Velikonoční neděle - Velikonoční neděle zmrtvýchvstání Páně
Velikonoční pondělí - Pondělí ve velikonoční oktávě
Staré názvy nemusí znamenat nesprávné označení, jsou pouze vzdálené latinskému originálu.
V ČR ale zůstává vše při starém. Názvy, které používáme, vycházejí spíše z lidových zvyklostí než z liturgie. Jediný název, který má relevanci z hlediska sekulární společnosti, je Velký pátek, který je od nedávné doby státním svátkem. Tolik tedy aktualita, ale u nás je vše v původní podobě.
