Největší poušť světa
Největší poušť světa s plochou 9,27 milionu kilometrů čtverečných se táhne od Atlantického oceánu až po Rudé moře v délce 4800 km a v pásu širokém 1700-1950 km. Zabírá asi 30 % rozlohy Afriky. Jméno se odvozuje od arabského slova Sahra, v překladu pustina. Saharou protéká jen jedna nevysychající řeka Nil. Ten si přivádí dostatek vody z tropických oblastí a tak překonává suchost pouště.
Sahara měla ještě v mezolitu a na počátku neolitu dostatek vláhy, vegetace i lovné zvěře. Skupiny pravěkých lidí osídlily pár tehdejších stepí a savan a vytvořily zde nový typ afrického obyvatelstva, dnes označovaný za negroidní. V neolitu, který na Sahaře probíhal v 6.-4. tisíciletí př. n. l., došlo ještě jednou k osídlení pouště. Podnebí bylo příznivé a řeky měly díky dešťům dostatek vody.
Na Sahaře žila divoká i ochočená zvířata (nosorožci, žirafy, sloni, člověk choval kozy, ovce, skot). Postupně však ubývalo vlhkosti a přírodní podmínky se začaly zhoršovat. Část obyvatel se usadila v oázách a stávali se z nich zemědělci, část zůstala věrna kočování a přizpůsobila se těžkým podmínkám pouště, zejména nedostatku vody.
Území Sahary je budováno žulami a rulami. Podložní horniny jsou značně denudované a jen na některých místech se morfologicky uplatňují. Většinu povrchu vyplňují kontinentální sedimenty, které se ukládaly po dlouhá geologická období. Někdy vytvářejí velmi mocné vrstvy, např. nubijské vápence až 500 metrů. Saharský písek je poměrně mladý a je pevninského původu. Představuje zvětralý materiál z pozdních třetihor a čtvrtohor. Větry ho roztřídily a vytvořily mohutné duny. Povrch nechráněný vegetací je během dne vystaven velkým teplotním změnám. Ve dne teplota na slunci dosahuje kolem 90 stupňů Celsia, v noci klesá k nule. Toto neustálé kolísání teplot během dne a noci vedlo k rozpukání skal a ke vzniku tří hlavních typů pouště: ergu, hamady a regu. Erg je typ písečné pouště pohyblivých dun a je na Sahaře zastoupen poměrně málo. Největší rozsah má v Alžírsku. Přes ergy se cestuje velmi obtížně. Karavany i terénní auta volí proto raději cestu přes kamenitou či štěrkovou poušť. Hamada je kamenitá poušť holých skal. Příkladem je plošina Ahaggar na obratníku Raka v jižním Alžírsku. Reg je přechodný typ mezi hamadou a ergem, skládá se ze štěrku a oblázků. Na některých místech je rozbrázděn říčními koryty - vádí.
Sahara má silně aridní klima vyznačující se jasnou oblohou a po celý rok slunečním svitem. Deště jsou nepravidelné, často jen ve formě krátkých, prudkých bouří. V Libyjské poušti nezaprší i několik let. Většina centrální části Sahary má ani ne 25 milimetrů srážek za rok. Tato extrémní aridita je způsobena zeměpisnou polohou. Sahara leží v oblasti vysokého tlaku vzduchu. Vzduch sestupuje z vyšších výšek k zemi, otepluje se a stává se relativně suchým. Chybí vláha. Voda zde bývá jen v podobě ranní rosy. V Azíziji poblíž Tripolisu v Libyi byla dne 13. září 1922 naměřena ve stínu teplota 58 stupňů Celsia - nejvyšší teplota na světě. Průměrná červencová teplota zde bývá okolo 38 stupňů Celsia, v některých mimořádně teplých rocích se přibližuje až k 50 stupňům Celsia. Roční amplituda je jen patnáct stupňů, denní je podstatně vyšší. Po západu slunce nastává rychlá změna teplot. Teplo se ztrácí vyzařováním. V létě klesá teplota v noci k 15 stupňům Celsia, v zimě až k nule a někdy i pod ní.
Sahara je velká skoro jako Čína nebo USA. Na severu Afriky zasahuje do 10 států - Egypta, Libye, Tuniska, Alžírska, Maroka, Mauritánie, Mali, Nigeru, Čadu a Súdánu.
Rozsáhlé saharské plochy jsou podobně jako i jiné pouštní krajiny zdánlivě bez života. Po dešti však krajina změní rychle svoji tvář. Reg si zbytky vegetace zachovává stále, traviny jsou spásány velblou-dy, ovcemi a kozami. Saharské zemědělství je omezeno pouze na oázy. Mezi jednotlivými oázami probíhá karavanní doprava. Státní hranice jsou jen myšlenou čarou, pro místní pastevce nejsou žádnou překážkou.