Maltézští rytíři
Ordre Souverain Militaire Hospitalier de Saint-Jean de Jerusalem, de Rhode et de Malte (úředním jazykem je francouzština, lze ale pracovně používat i italštinu nebo angličtinu), česky Svrchovaný řád maltézských rytířů nebo krátce jen „Johanité“ patří mezi suverénní mezinárodně uznávané státy. Podle mezinárodního práva je řád suverénním nestátním subjektem bez vlastního území.
Řád má dvě malá exteritoriální území (sídlí od roku 1834 v Římě v Maltézském paláci na Via Condotti 68 – zde sídlí nejvyšší představitel Řádu, dalším sídlem v Římě je Villa Malta na Aventinu – zde sídlí římský velkopřevor a velvyslanectví Řádu u Svatého Stolce a Italské republiky. Dále pak Johanité vlastní pevnost St. Angelo na břehu zálivu Grand Harbour na Maltě ve Středozemním moři. Pevnost je od roku 2000 duchovním střediskem bez stálých obyvatel, slouží např. pro přespání členů Řádu při jejich jednání na Maltě). Jedná se o monarchii v čele s velmistrem Maltézského řádu. „Řád“ je nezávislý od roku 1099, mezinárodně je uznáván od 28. 1. 1961. Státní svátek se slaví 24. června v den narození Svatého Jana Křtitele.
K nejoblíbenějším turistickým atrakcím v Římě patří klíčová dírka na Aventinu. Italsky se jí říká Il Buco della Serratura. Je to jediná klíčová dírka na světě, z níž lze vidět území tří států - Chrám svatého Petra ve Vatikánu, Itálii patří prostor před onou dírkou a bezprostředně za vraty se nachází Villa velmistra maltézského řádu /na tomto zvláštním místě jsem stanul při své návštěvě Říma v červenci roku 1990/.
V Praze na Malé Straně Lázeňskou ulici poblíž Karlova mostu a Mostecké brány jsem procházel během mého života několikrát v různých dobách - za socialismu i po něm.
Řád maltézských rytířů přišel do české kotliny v polovině 12. století (1156-1159). Český kníže Vladislav II. rytíře pozval do Prahy a věnoval jim několik pozemků tak, aby na nich mohli vybudovat kostel, nemocnici a případně i školu. Tyto pozemky byly situovány na pražskou Malou Stranu, tam, kde dnes sídlí České velkopřevorství a velvyslanectví Svrchovaného řádu maltézských rytířů.
Při pohledu do historie je nezvratné, že dne 10. 2. 1939 československá vláda projevila souhlas se zřízením vyslanectví Řádu maltézských rytířů v Praze. Dne 6. 3. 1939 předal Dr. Josef Pluhař jako vyslanec Řádu československému prezidentovi své pověřovací listiny. Po vstupu německých okupačních jednotek dne 15. 3. 1939 byl vyslanecký úřad v Praze zrušen. Po „Vítězném únoru 1948“ bylo navázání diplomatických styků považováno za nemyslitelné. Teprve po listopadu 1989 došlo ke změně. Dne 8. 6. 1990 byly výměnou diplomatických nót navázány diplomatické vztahy mezi tehdejší Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Svrchovaným řádem maltézských rytířů. Dne 1. 1. 1993 zaslalo pražské vyslanectví Řádu diplomatickou nótu nově vzniklé České republice, ve které je uznávána svrchovanost nově vzniklých republik a nóta vyjadřuje touhu pokračovat v diplomatických vztazích s ČR a SR jako s nástupnickými státy Československa. V roce 1993 došlo k česko-maltézské schůzce na úrovni hlav států. Velmistr Frá Andrew Willonghby Ninian Bertie vykonal oficiální návštěvu ČR na pozvání tehdejšího českého prezidenta Václava Havla.
Členů Českého velkopřevorství je 140. Zatímco v jiných zemích jsou členy řádu převážně šlechtici, v České republice je mezi jeho členy jen asi 20 procent příslušníků starých šlechtických rodů. Patří k nim např. Karel Schwarzenberg a Jiří Lobkowicz. Dalším členem řádu je i pražský arcibiskup Dominik Duka.
Dne 7. 2. 2008 78. velmistr Řádu maltézských rytířů Andrew Willonghby Ninian Bertie zemřel ve věku 79 let. Dne 11. 3. 2008 byl zvolen 79. velmistrem devětapadesátiletý Robert Matthew Festing, který patří do rodu blahoslaveného Adriana Fortescue, maltézského rytíře, který byl umučen v roce 1539.
79. velmistr Frá Robert Matthew Festing
*Velmistr Řádu maltézských rytířů Robert Matthew Festing přistoupil na požadavek papeže Františka a rezignoval 28. ledna 2017 na svojí funkci. K nebývalému kroku se odhodlal po vleklém sporu, který s hlavou římsko-katolické církve vedl (maltézští rytíři v nejvyšší pozici obvykle svojí funkci vykonávají doživotně). Podle médií mu zlomilo vaz rozdávání prezervativů pracovníky Řádu v Barmě (Myanmaru), kde je rozdávali prostitutkám, aby se nenakazily. Římsko-katolická církev zakazuje používání kondomů a její konzervativní křídlo se staví proti jakékoliv změně (zřejmě jim AIDS ani pohlavní nemoci nevadí).
„Papež velmistra požádal, aby rezignoval a on souhlasil,“ potvrdil podle deníku The Telegraph mluvčí Řádu maltézských rytířů. Po odstoupení bývalého velmistra byla funkce obsazena až dne 2. května 2018 – 80. velmistrem se stal Fra´ Giacomo Dalla Torre del Tempio di Sanguinetto /*1944/. Ten zemřel v Římě dne 29. 4. 2020. Do Říma by se mělo sjet 54 nejvýše postavených rytířů, aby vybrali nového držitele nejvyšší řádové funkce. Do dění ale zasáhla pandemie coronaviru a tak volba byla odročena na neurčito.
Řád má 13 500 rytířů a dam s „řádovým občanstvím“. Dělí se na šest velkopřevorství: římské, lombardsko-benátské, neapolské a sicilské, české, rakouské a anglické. České velkopřevorství se těší zvláštní prestiži, protože patří k nejstarším (od roku 1158 do 1939 a s výjimkou let německé okupace a následujícího „socialistického budování“), má nepřerušenou historickou kontinuitu. V řádové vládě jsou dva Češi: hrabě Norbert Kinský – sekretář pro vnitřní záležitosti a hrabě Karel Paar – člen Nejvyšší rady, jediný profesní rytíř v ČR (69. kníže velkopřevor, jemuž skončilo šestileté funkční období v roce 2011). Nejvyšším představitelem Českého velkopřevorství je od roku 2013 Johannes Lobkowitz, ale není velkopřevorem, ale zastává jen zastupující funkci procuratora.
Na podzim roku 2001 se pojem Svrchovaný řád maltézských rytířů dostal i do právního řádu ČR nařízením vlády č. 436/2001 Sb. ze dne 26. 11. 2001 a nabylo účinnosti dne 1. 1. 2002. Byl zakotven právní režim držitelů platných diplomatických pasů Řádu, kteří cestují na území ČR. V roce 2002 opět došlo k česko-maltézské schůzce na úrovni hlav států. Dne 6. 4. 2002 vykonal Václav Havel oficiální návštěvu římského sídla Svrchovaného řádu maltézských rytířů.
Diplomatické styky Řád udržuje se 106 nezávislými státy (2019). SŘMR je stálým pozorovatelem v OSN, v Evropské komisi, je zastoupen také v dalších 16 organizacích jako jsou např. FAO, UNESCO...
Řád ve své zahraniční činnosti formálně vždy podtrhuje především postavení subjektu mezinárodního práva a nezávislost, tj. svrchovanost. Argumentace v uvedeném smyslu je obsažena ve většině oficiálních informací. Řád proto zdůrazňuje své členství v mezinárodních organizacích: OSN (pozorovatel od roku 1994), Rada Evropy, Mezinárodní ústav lidských práv, Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva, Organizace středoamerických států, UNESCO, FAO, Mezinárodní výbor vojenského zdravotnictví. Základními principy činnosti řádu je pomoc trpícím a ochrana lidské důstojnosti na základě křesťanské solidarity. Z věcného hlediska proto řád svrchovanost označuje pouze za nástroj své humanitární činnosti ve světě, která je v zásadě apolitická a neideologická a je podmíněna pouze ochotou místních vlád přijmout pomoc řádu. V případech, kde to místní podmínky vyžadují, řád (či jeho místní složka) uzavírá jednorázové bilaterální dohody o pomoci – např. v r. 1995 s Marokem, Seychelskou republikou a s Francií. Řád proto většinu zahraničních událostí hodnotí především z hlediska podmínek humanitárního působení. Vzhledem k rizikovosti svého působení v oblastech konfliktu se současně zdržuje vyhraněnějších stanovisek. Zvláštní pozornost řád věnuje situaci na Blízkém východě. Důvody jsou jak náboženské – „Svatá země" spojená se vznikem řádu – tak technické. Řád vlastní v Betlémě špičkově vybavenou nemocnici a existují obavy, aby zhoršení situace v místě neznemožnilo její činnost. Pomoc na zdravotním úseku tvoří hlavní viditelnou složku humanitární pomoci řádu. Řád se zaměřuje, vedle pomoci v oblastech válečných konfliktů, na pomoc obětem přírodních katastrof. Za tímto účelem řád v roce 1994 založil skupinu ECOM (Emergency Corps Order of Malta), která koordinuje humanitární pomoc v uvedených případech. V rámci evropských řádových místních organizací jsou aktivní především rakouská a německá složka. OSN v minulosti několikrát (např. při volbách v Latinské Americe v r. 1990) pověřila některou z organizací řádu zajišťovat lékařskou pomoc pro pozorovatele OSN.
Heslem Řádu je Defensio fidei et obsequium pauperum (Ochrana víry a služba chudým).
Zásadní možnost vstoupit do řádu je vymezena především věkem (20 let), složením vstupního členského příspěvku („vstupní dávka"), nepřímo katolickým vyznáním a vykázáním užitečné humanitární činnosti ve prospěch řádu. Posledně jmenovaný požadavek není upřesněn, řád jej reprodukuje dle osobní užitečnosti uchazeče. Členové řádu se po složení slavnostního slibu stávají profesními bratry (zkratka před titulem: Frá). Dělí se na profesní rytíře (celibátní laici, z nichž je volen velmistr, velkopřevor, převoři a komtuři, a musí být šlechtického původu) a profesní kaplany (duchovní). Druhou třídu tvoří tzv. obediční rytíři, kteří skládají pouze nižší slib poslušnosti a křesťanského života. Mohou být ženatí a mohou vykonávat funkce řádových delegátů a regentů. Třetí skupinu tvoří řadoví členové, kteří jsou vázáni povinností pomáhat poslání řádu.
Řádu byl navrácen Velkopřevorský palác (sídlo velvyslanectví řádu v Česku) spolu s Maltézským konventem a kostelem P. Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze. Historicky řád pokládá za svůj majetek i nemovitosti ve Slezsku (Dívčí hrádek), hrad Strakonice a cca 2 000 ha pozemků. Řád maltézských rytířů však aktivněji za jejich restituci dosud nevystupuje.
Svou charitativní činnost rozvíjí řád i v ČR: složka řádu, která působí pod Velkopřevorstvím českým, byla zaregistrována při MK jako česká maltézská pomoc. Teritoriálně je řád přítomen především v Praze, Jihlavě, Prostějově, Olomouci, Uherském Hradišti, Dobříši, Jablonci a Velešíně. Pod interním názvem "Sdružení Maltézský kříž" členové řádu působí v Klatovech a v Albrechticích. Orientují se na pomoc bezdomovcům, starým a nemocným.
Velkopřevorství a Velvyslanectví Svrchovaného řádu maltézských rytířů je v Praze na Malé Straně, Lázeňská ul. č. 4, 118 00 Praha 1. Maltézská pomoc, o.p.s. sídlí ve vedlejší budově v Lázeňské ul. č. 2 poblíž malostranského konce Karlova mostu u Mostecké brány.
Hrad Řádu maltézských rytířů na Rhodu
V roce 2013 se zcela neuvěřitelně při církevních restitucích zachoval kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz, když prohlásil: „Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat.“ Tak tohle opravdu nemusel!
Suverénní řád maltézských rytířů žádá Český stát o vydání 1 800 hektarů půdy a lesů. Na řádový majetek ale existuje několik konfiskačních vyhlášek podle prezidentova dekretu číslo 12 z roku 1945. Také existují pochyby, že současný Suverénní řád maltézských rytířů je totožný s historickým Konventem kněží rytířského Maltézského řádu v Praze, kterému majetek patřil.
Řád se hájí tím, že dne 18. prosince roku 2012 – tedy již po schválení restitučního zákona, ale těsně předtím, než na Nový rok 2013 začal platit – došlo ke sloučení Konventu se Suverénním řádem.
Svatý stolec podle oficiálního prohlášení ze dne 16. října 2012 uznává a zaručuje pouze dvě instituce rytířských řádů: Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě (neboli Suverénní řád maltézských rytířů) a Rytířský řád Svatého hrobu Jeruzalémského (Ordo Equestris Sancti Sepulcri Hierosolymitani), u kterého je jmenování velmistra vyhrazeno papeži, a nechystá v této oblasti žádné změny. „Všechny ostatní řády, nově založené a odvolávající se na zaniklé středověké řády, nejsou Svatým stolcem uznány a nemohou si nárokovat, že navazují na jejich historickou a právní legitimitu, jejich cíle a organizační strukturu,“ uvádí se v prohlášení.
A ještě zajímavost na konec: Je hezké, že majetkem Řádu v Praze na Kampě je Lennonova zeď. Žel, Lennon Wall je na úrovni matrjošek či ruských beranic... Kdejaký (většinou zahraniční) vandal se zde obrazně řečeno "vyzvrací" pomocí volně přístupných sprayů. Neměl by Řád prostřednictvím např. pana Lobkowitze zasáhnout a lépe se postarat o svůj majetek? Děkuji.