Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
23. 4. 2015
Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu – to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Je postaven v místě, kde sídlilo biskupství, později arcibiskupství. V chóru je umístěn biskupský stolec neboli katedra, odtud termín katedrála.
Dne 23. 4. 1997 byl kardinálem Miroslavem Vlkem vydán dekret, na jehož základě byl objektu udělen jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Je zasvěcena třem svatým: kníže Václav (později prohlášený za svatého) založil na Hradě kolem r. 925 třetí kostel – rotundu sv. Víta. Získal totiž darem od saského císaře Jindřicha Ptáčníka vzácnou relikvii – kost z paže sv. Víta, kterou v budované rotundě uložil. Po zavraždění sv. Václava se rotunda stala i místem jeho hrobu a on sám se pak stal patronem a světcem Čechů. Jeho svatostánek je zde dodnes. Třetí světec, kterému je dnešní katedrála zasvěcena, je sv. Vojtěch, druhý český biskup, zabitý na misijní cestě k polabským Prusům. Jeho ostatky byly přivezeny r. 1039 zpět a pohřbeny v přístavbě k rotundě. Spytihněv II. dal Václavovu rotundu zbořit, protože již nestačila potřebám obyvatel Hradu, a roku 1060 založil prostornější baziliku sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Na jejím místě založil Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344 velkolepý chrám jako kostel korunovační, pohřebiště králů a jako klenotnici nejvzácnějších pokladů. Přestavoval se tehdy celý Hrad a pražské biskupství bylo v om roce povýšeno na arcibikupství.
Katedrála se skládá ze dvou částí: východní část, která obsahuje chór s kaplemi a velkou zvonovou věží, byla postavena v gotickém období 14.-15. st., západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi byla přistavěna teprve ve 2. polovině 19. st. a na počátku století 20.
Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu do r. 1352, po něm přišel třiadvacetiletý Petr Parléř ze švábského Gmündu, který řídil stavbu i výzdobu do své smrti r. 1399. Stavba chrámu trvala téměř 600 let, mezi jeho stavebníky byli Benedikt Ried, Bonifác Wohlmut, Hans Tirol, Oldřich Aostalis aj. Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta. V 60. letech vedl obnovovací práce arch. Josef Kranner a roku 1873 byl položen základ k novostavbě podle projektu arch. Josefa Mockera, po němž pokračoval arch. Kamil Hilbert, který dovedl stavbu v roce 1929 ke konci, kdy byl chrám u příležitosti Svatováclavského milénia slavnostně vysvěcen. Bylo to 12. 5. 1929, tehdy se konalo slavnostní znovuvysvěcení.
Rozměry chrámu jsou: délka je 124 metrů, maximální šířka v příčné lodi 60 metrů, šířka chrámu v západním průčelí 37,5 metru, výška klenby 33 metrů. Výška hlavní věže je 96,5 metru, výška průčelních západních věží je 82 metrů, průměr růžice v západním průčelí je 10,4 metru.
Exteriér katedrály: Průčelí s dvěma štíhlými věžemi je zdobeno na pilířích 14 sochami světců, Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Do hlavní lodě vedou tři portály s tympanony zdobenými reliéfy podle modelů Karla Dvořáka a bronzová vrata s litými reliéfy od Otakara Španiela. Růžicové okno nad portálem o průměru 10 metrů je vytvořeno podle kartonů Františka Kysely na téma Stvoření světa z roku 1921. V jižním průčelí chrámu z III. nádvoří je slavnostní vchod do chrámu tzv. Zlatou bránou. Je ozdobena unikátní gotickou mozaikou italského typu na téma Posledního soudu s vyobrazením Karla IV. a jeho manželky Alžběty Pomořanské, kterou vytvořili v letech 1370-71 neznámí mozaikáři z asi jednoho milionu skleněných kostiček a kamínků ve více než 30 barevných odstínech. Ve vstupu je novodobá bronzová mříž, zdobená reliéfy kalendária a znameními zvěrokruhu, dílo Jaroslava Horejce z roku 1955. Na této straně se tyčí jižní chrámová vyhlídková věž s 287 schody s renesančním ochozem ve výšce 56 metrů a barokní Pacassiho bání, na níž je připevněn 3,5 metru vysoký pozlacený lev. Nedostavěnou věž z roku 1419 dokončil po husitských válkách Bonifác Wohlmut a Hans Tirol v letech 1560-62. Věž se nazývá též velká zvonová věž, vedle menších zvonů Václava, Jana Křtitele, a Josefa zde visí největší pražský zvon Zikmund o váze 18 tun, dolním průměru 256 centimetrů a výšce 203 centmetrů. Ulil ho roku 1549 Tomáš Jaroš a visí zde bez přestávky dodnes.
Interiér katedrály: Hlavní loď trojlodní katedrály je klenutá nepřetržitou síťovou klenbou Petra Parléře, použitou zde poprvé na evropském kontinentu. Postranní nižší boční lodi jsou spojené kolem dokola věncem devatenácti kaplí a staré a nové sakristie. Kolem celého chrámu ve výši cca 14 metrů probíhá arkádový sloupový ochoz, zvaný triforium, který se proslavil vzácnou portrétní galerií 21 bust, vytvořených parléřovskou hutí v letech 1371-85. Plastiky, do té doby v Evropě ojedinělé, představují členy rodiny Karla IV., arcibiskupy, architekty a ředitele stavby. V nové části chrámu jsou v triforiu další busty novodobých osobností, které se zasloužily o dostavbu. Renesanční zpěvácká a hudební kruchta Bonifáce Wohlmuta je z let 1557-61. Královskou oratoř (modlitebnu) bohatě plasticky zdobenou sukovitými větvemi vestavěl do kostela koncem 15. století Hanuš Spiess a Benedikt Ried.
Před hlavním oltářem je od roku 1589 bílé mramorové královské mauzoleum provedené nizozemským sochařem Alexandrem Colinem. Pod mauzoleem byla roku 1589 dobudována nová hrobka českých králů – podzemní krypta, do níž se vstupuje z kaple sv. Kříže. Zde jsou uloženy ostatky českých králů a jejich příbuzných. Nejmladší náhrobek v chrámu je v jeho nové části náhrobek sv. Vojtěcha z roku 1997, zbudovaný u příležitosti 1000 let od jeho mučednické smrti. Po zboření kaple sv. Vojtěcha při dostavbě chrámu neměl světec dlouhá léta nikde hrob. Nejvzácnějším prostorem chrámu je čtvercová Svatováclavská kaple s parléřovskou hvězdovou klenbou, v jejímž středu je hrob sv. Václava. Strany kaple měří 14 metrů. Gotický kamenný náhrobek sv. Václava ze 14. století stojí na soklu ozdobeném drahými kameny, nahoře je schránka na ostatky sv. Václava a jeho stříbrné poprsí. Spodní části stěn kaple jsou vykládány z desek z drahých kamenů. Celý prostor je bohatě zdobený vzácnými nástěnnými malbami – výjevy ze života sv. Václava – a dalšími díly uměleckého řemesla a plastikami. Dveře v koutě kaple vedou ke schodišti do Korunní komory, kde se ukládají korunovační klenoty (Svatováclavská koruna z roku 1346, královské žezlo z 1. poloviny 16. století a říšské jablko z poloviny 16. století, dále pouzdro na korunu, korunovační kříž, meč a textilie). Klenoty jsou od roku 1962 národní kulturní památkou.
A kdo má klíče od korunovačních klenotů? Klíčů je sedm. Po jednom klíči mají: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, Metropolitní kapitula chrámu sv.Víta a pražský primátor. V chrámu je uložen též Svatovítský chrámový poklad, soubor vzácných starožitností z doby sv. Václava a zejména z doby Karla IV. Nejvzácnějším předmětem pokladu je románská Trevírská deska zvaná též plenář z roku 1266, významná zlatnická práce zdobená drahokamy s ostatky svatých. Mezi množstvím ostatních vzácných objektů v katedrále nutno jmenovat alespoň mramorový náhrobek Jana Očka z Vlašimi (1367-70), šest náhrobků Přemyslovců (po roce 1373), stříbrný náhrobek Jana Nepomuckého (1733-36) a hraběte Leopolda Šlika (1723, oba od Emanuela Fischera z Ehrlachu), pomník kardinála Bedřicha Schwarzenberga od Josefa Václava Myslbeka. Barevná okna chrámu jsou z období 1925-39 podle návrhů Maxe Švabinského (největší okno chrámu na téma Poslední soud), Karla Svolinského, Františka Kysely, Alfonse Muchy a Cyrila Boudy.
Čeští panovníci pohřbení v katedrále: V kapli sv. Václava (resp. jejím podzemí): Václav I. (kníže český), V podzemní kryptě: Rudolf I. Habsburský zv. Kaše (král český), Karel IV. (král český, císař římský), Václav IV. (král český, císař římský), Rudolf II. Habsburský (král český, císař římský), Ladislav Pohrobek (král český a uherský), Jiří z Poděbrad (král český).
V chóru katedrály: Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. (česká knížata), Přemysl Otakar I. a II. (králové čeští).
V mauzoleu v hlavní lodi katedrály: Ferdinand I. Habsburský (král český, císař římský), Maxmilián II. Habsburský (král český a uherský, císař římský).
Výběr dalších významných osobnosti, jejichž ostatky se nacházejí v katedrále:
Stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř (náhrobky ve Valdštejnské kapli), manželky panovníků – Anna Jagellonská (manželka Ferdinanda I., mauzoleum), Johana Bavorská (manželka Václava IV., krypta), manželky Karla IV. – Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská (krypta), dcera Marie Terezie Marie Amálie (krypta), pražští biskupové a arcibiskupové, mj. Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, František Tomášek (většinou ve staré či nové arcibiskupské kapli), světci (případně části jejich těl) sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Zikmund, sv. Vít, sv. Lukáš Evangelista (lebka), šlechtici Vratislav z Pernštejna (Pernštejnská kaple, tj. stará arcibiskupská), Jan Humprecht Černín z Chudenic (kaple sv. Zikmunda), Leopold Šlik (náhrobek proti svatováclavské kapli), někteří Šternberkové (Saská kaple).
Pražský hrad je národní kulturní památkou od roku 1962.
Návštěvní doba
Duben-říjen: 9-18 hodin, listopad-březen: 9-16 hodin, zavírací den: 24. 12., celoroční provoz, pondělní provoz.
Vstupné (k 1.7.2011):
Při placení se usmívejte! Vstupenky jsou platné dva dny (v den zakoupení a následující den). Lze je zakoupit v Informačních střediscích Správy Pražského hradu na II. a III. nádvoří, v pokladnách ve Slévárenském dvoře, v Obrazárně Pražského hradu a Starém královském paláci. Platba je možná i platební kartou. Vstupenky pro 20 a více osob je možno též objednat na adrese: tourist.info@hrad.cz
Velký okruh:
Starý královský palác, Příběh Pražského hradu, Obrazárna Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Jiřský klášter – Národní galerie, Rožmberský palác (Ústav šlechtičen), Zlatá ulička s Daliborkou, Prašná věž Mihulka, Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Vstupné činí 350,- Kč pro dospělé, 175,- Kč pro mládež /6-16 let/ a studenty středních škol, studenty vysokých škol a seniory starší 65 let. 700,- Kč stojí rodinné vstupné (1 až 5 dětí do 16 let a maximálně 2 dospělé osoby).
150,- Kč je vstupné pro skupinu žáků základních škol v max. počtu 30 žáků + 2 osoby doprovodu po předložení jmenného seznamu potvrzeného školou. Délka prohlídky je 240-300 minut.
Malý okruh:
Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Rožmberský palác (Ústav šlechtičen), Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Zlatá ulička s Daliborkou
Vstupné činí 250,- Kč pro dospělé, 125,- Kč pro mládež /6-16 let/ a studenty středních škol, studenty vysokých škol a seniory starší 65 let. 500,- Kč stojí rodinné (1 až 5 dětí do 16 let a maximálně 2 dospělé osoby).
Délka prohlídky je 120 minut.
Expozice Příběh Pražského hradu:
Vstupné činí 140 Kč – pro dospělé, 70 Kč – pro mládež /6-16 let/ a studenty středních škol, studenty vysokých škol a pro seniory starší 65 let.
280 Kč – je rodinné vstupné (1 až 5 dětí do 16 let a maximálně 2 dospělé osoby).
Obrazárna Pražského hradu:
Vstupné činí 150 Kč – pro dospělé, 80 Kč – pro mládež /6-16 let/ a studenty středních škol, studenty vysokých škol a pro seniory starší 65 let.
300 Kč – je rodinné vstupné (nejméně 1 dítě a maximálně 2 dospělé osoby).
Prašná věž Mihulka:
Vstupné činí 70 Kč – pro dospělé, 40 Kč – pro mládež /6-16 let/ a studenty středních škol, studenty vysokých škol a pro seniory starší 65 let.
140 Kč – je rodinné vstupné (nejméně 1-5 dětí a maximálně 2 dospělé osoby).
Katedrála Sv. Víta, Václava a Vojtěcha:
vstup zdarma jen do novogotické části u vchodu. Historická část je součástí malého nebo velkého prohlídkového okruhu Pražského hradu.
