Arabská věž Burdž al Arab je symbolem Dubaje stejně jako pyramidy v Gíze, Socha Svobody v New Yorku, Opera v Sydney, Hradčany s Karlovým mostem v Praze nebo Eiffelova věž v Paříži.

Vlastníkem nejluxusnějšího hotelu na světě je společnost Jumeirah. Hotel byl postaven asi 15 kilometrů jižně od centra Dubaje (25 kilometrů od mezinárodního letiště), 280 metrů od pobřeží Jumeirah Beach na malém umělém ostrově, který je spojen s pevninou mostem. Ostrov pod budoucím hotelem se stavěl dva roky. Základy hotelu jsou zapuštěny 40 metrů do mořského dna a stavba je ukotvena 250 ocelovými pilíři. Konstrukce je ocelová, ale při výstavbě byly využity i speciální technologie. Na příklad plášťová konstrukce je ze skleněných vláken, je potažená dvouvrstvým teflonem pro vyšší odolnost proti větru, soli, písku a zejména slunečním paprskům. Problémem také bylo vyřešení klimatizace vnitřního prostoru tak, aby se u stopu budovy nesrážely vodní páry. Na obložení interiérů bylo použito dvaadvaceti karátové zlato – 8 000 metrů čtverečných (28 % z toho bylo použito na výzdobu tanečního sálu). Dále byly použity tisíce drahokamů a 24 000 metrů čtverečných 30ti druhů mramorů, brazilská žula, irské tkaniny atd. Ve dne je fasáda hotelu tvaru arabské plachetnice Dhow bílá, v noci jí osvětluje 142 iridiových reflektorů, které mění každé tři sekundy barvu. Vnitřek hotelu je vlastně dutý, pokoje jsou umístěny v plášti. Proto je vnitřní prostor vyplněn nejvyšším atriem na světě, 182 metrů vysokým. To tak zabírá jednu třetinu prostoru. Celá jedna stěna atria je provedena ze tkaniny s plochou 32 000 metrů čtverečných. Důvodem bylo jednak to, že tkanina připomíná vzdutou plachtu závodní jachty, ale textil má i praktický význam – chrání před horkem a zajišťuje příjemné světlo uvnitř. Vnitřek hotelu vyprojektovala architektka čínského původu Khuang Chew (Kuang Ču). Návrh interiéru vycházel ze čtyř přírodních živlů – vody, ohně, země a vzduchu. Před hotelem se nachází ústřední fontána – vulkán. Voda stéká po jeho stěnách jako láva a z kráteru vystřikují paprsky vody a šlehá oheň. Uvnitř hotelu je pyramida vody a světla. Na jejím vrcholu je gejzír stříkající každých třicet minut do výšky dvanáctého patra. V nejvyšším patře je restaurace Al Muntaha, která je vysunuta ven nad mořskou hladinu a je z ní výhled na Perský záliv. Přístup do ní je proskleným výtahem. Další atraktivitou je ve 28. patře ve výšce 211 metrů nad vodní hladinou helipard. Na něj se mohou nechat do hotelu dopravit helikoptérou ti, kteří nevědí, co se svými miliony. Na tomto helipardu proběhlo několik „reklamních“ sportovních exhibic. Nejslavnější hráč golfu Tiger Woods odtud odpaloval golfové míčky do Perského zálivu, tenisoví velikáni Agassi a Federer zde odehráli vzájemný přátelský zápas a míčky jim při něm padaly hluboko dolů do moře. Sběrači míčků chyběli.

Hotel byl vybudován na přání vládce emirátu Dubai šejka Mohammeda bin Rashida Al-Maktouma. Stavbu provedla během pěti let anglická firma Atkins prostřednictvím více jak 3000 dělníků. Hotel byl dokončen v roce 1999, otevřen byl dne 1. prosince téhož roku. Jeho výstavba stála tehdy, když byl americký dolar na nejsilnější hodnotě (u nás tehdy 42 Kč), 1,5 miliardy $. Přání šejka bylo splněno, „Burdž“ je opravdovým symbolem Dubaje. Teď mu snad bude moci konkurovat jen dostavovaná 162 patrová budova nejvyšší budovy světa – Burj Dubai. Burdž al Arab má „jen“ 28 pater, ale každý pokoj je mezonetový, dvoupatrový. Takže vlastně 27 patrových pokojů a v nejvyšším patře již zmíněná Al Muntaha. Celkem je v hotelu 202 apartmánů. Na každé apartmá připadá šest zaměstnanců a můžete mít k dispozici i osobního sluhu po 24 hodin denně. V hotelu pracuje 65 sluhů, 230 pokojských a mimo ně ještě 1200 zaměstnanců. Každý host je zaregistrován v recepci v příslušném patře, aby měl zajištěný plný komfort služeb. Nejmenší apartmány mají plochu 170 m2, dvě královská apartmá ve 26. patře neuvěřitelných 780 m2. Součástí apartmánů je několik pokojů, bar, přepychově provedená toaleta a koupelna s výřivkou, výhled na moře, plazmová televize, DVD, CD přehrávač, video atd. Královské apartmá má i pracovnu s nejnovějšími možnostmi „spojení“ přes PC, fax atd. Vše se ovládá dálkovým ovladačem, i závěsy na oknech, aby se host nemusel obtěžovat vstáváním. Všemu také odpovídá cena ubytování za jednu noc. Nejlevnější pokoj stojí něco málo přes 1000 $, nejdražší 15 000 $, a pokud byste si snad chtěli odpočinout v královském apartmá, pak si připravte 28 000 $ (tam bych asi za půl milionu korun českých za noc vůbec neusnul).
Hlady v hotelu určitě nezemřete. Jsou v něm k dispozici 3 restaurace. Nejlevnější Al Iwan je uvnitř hotelu, výše uvedená panoramatická Al Muntaha má podobu zavřené knihy a nejdražší Al Mahara je lokalizována v nejnižším „ševelu“. Její součástí je obří slané akvárium se speciálním 18 centimetrů silným sklem, se 40 druhy ryb a obsahem přes milion litrů vody. Do restaurace padesát metrů pod mořskou hladinou se přijíždí z hotelové haly jakoby ponorkou. Tou je vlastně jen technicky vyspělý simulátor. Cesta jím trvá dvě minuty. V hotelu se denně podává v restauracích asi 2000 porcí jídla.
Pokud se chcete do "sedmihvězdičkového" hotelu jen podívat, je nutná předem rezervace za 132 $ s povinným jídlem (obědem nebo večeří). Vstup do hotelu je dále podmíněn „smart casual“ oblečením, tedy u mužů dlouhé kalhoty, košile s límečkem. Nemusí být dlouhý rukáv ani kravata, podmínkou jsou ale uzavřené boty, nikoliv sandály. Rifle a tenisky v žádném případě nepřipadají v úvahu. Ženy musí mít také odpovídající oblečení se zakrytými rameny a koleny, nikoliv sportovní. Fotografování je dovolené mimo osob bez jejich souhlasu, arabské ženy se nesmějí fotografovat vůbec.
Pokud chcete vstoupit jen před hotel na jeho příjezdový most a nejste v hotelu ubytováni, budete muset za vstup na něj zaplatit 27 $. Vstup do hotelu bez konzumace či zajít si jen tak na kávu se sifonem (jako Bohuš v Dědictví) není možný.
My jsme večeřeli v levnějším „Iwanovi“. Bylo nám nabídnuto mnoho mě dosud neznámých dobrot. Lanýžová polévka se zlatou fólií měla zajímavou chuť a pravda, doma si do polévky zlaté plátky nedávám, ani kaviár, dary moře ba ani šampaňské nemám každý večer, ale zase doma je doma a takový bramborák… Ale ta jahůdková zmrzlina, to byla báseň!

Nakonec si neodpustím ještě jednu zajímavost. Vydutá část hotelu Burj al Arab opravdu připomíná plachtu, do které se opírá vítr vanoucí od Perského zálivu. Překvapivou zajímavostí pro nás v islámském světě ovšem je, že hotel Burj Al Arab******* má při pohledu z moře tvar připomínající křesťanský kříž. Na žádné pohlednici ho ale samozřejmě neuvidíte. V islámské zemi a kříž? To snad ne! Přesto ho anglická firma W. S. Atkinse takto vyprojektovala a nikdo z muslimských stavebních odborníků ani sám šejk nic nereklamovali. Takže všechno je OK.
